Tímto pojmem je označen pohovor lékaře s rodiči o všech stavech, které nějak souvisejí s onemocněním. Je důležitý při všech nemocech, ale v alergologii má ještě větší důležitost. Už sama kvalitní a podrobná anamnéza v mnoha případech přímo umožní určit diagnózu a všechna další vyšetření jsou provedena jen pro její definitivní potvrzení. Anamnestický pohovor při první návštěvě u lékaře - alergologa je časově náročný. Podmínkou je, aby se jej účastnil rodič nejlépe informovaný o zdravotním stavu dítěte nebo rodiče oba. Není vhodné, když dítě doprovází např. otec nezasvěcený do problematiky nemoci, případně nějaký jiný příbuzný. Anamnézu provádí vždy lékař.
Rodinná a sociální anamnéza
Při jejím rozboru je kladen důraz na výskyt různých alergických onemocnění v užším i širším příbuzenstvu, to znamená mezi sourozenci a rodiči nemocného dítěte, u jeho prarodičů z obou stran, případně u sourozenců rodičů. Důležité jsou zejména údaje o výskytu průduškové záduchy, ekzému, senné rýmy a dalších projevů alergie na pyly, prach, potraviny, léky, hmyz a různé chemikálie, kosmetické přípravky apod. Důležitá je informace o úrovni a způsobu bydlení, čistotě okolního prostředí a o uspořádání bytu (velikost, způsob vytápění, zdravotní závadnost, vlhkost, chlad, plíseň na stěnách, výskyt domácích zvířat, květinová výzdoba, přítomnost kožešin a různých potahů s vysokým chlupem). Důraz je kladen na kouření rodičů nebo spolubydlících, počet osob v bytě, způsob spaní dítěte, druh lůžka, přítomnost peřin a péřových polštářů, podlahových krytin apod.
Osobní anamnéza
Poskytuje informace o průběhu těhotenství, porodu a dalším poporodním vývoji dítěte. Reakce na očkování proti přenosným nemocem mohou signalizovat určitou poruchu obranyschopnosti, stejně jako opakovaný výskyt různých infektů, jako např. zánětů středouší, angín, rým, bronchitid, zápalů plic, infekcí močových cest, kožních zánětů apod. Dotaz na případné odstranění nosní mandle nebo krčních mandlí upomene rodiče na tento zákrok a také na jeho důvod (opakované infekty horních dýchacích cest, angíny). Velmi důležitý je údaj o současném výskytu některých dalších alergických nemocí u dítěte, jako např. o atopickém nebo jiném ekzému, kopřivkách po hmyzím bodnutí, projevech nesnášenlivosti některých druhů jídel (odmítání mléka, zvracení po vejcích, otoky po rybách); o alergii na léky, astmatických projevech atd. Je vhodná také znalost psychické reaktivity dítěte, příp. nervové lability, zájmů, dalšího zaměření vzhledem k výběru budoucího povolání.
Nynější onemocnění
Tato část se týká přímo toho onemocnění, kvůli kterému přichází dítě k lékaři. Ve všech případech je ale nutné se připravit na následující sled otázek:
Bude následovat dotaz na způsoby provedených vyšetření v případě, že dítě již navštívilo lékaře, a na výsledky těchto vyšetření. Poslední oblast otázek se týká dosavadního způsobu léčby, názvu léků a jejich dávek, způsobu podávání (preventivně, nebo jen při potížích). Určitě padne otázka na užívání léků hormonálních, na eventuální podávání vakcín nebo látek ovlivňujících imunitu dítěte, na požívání antibiotik. Je vhodné podat přesné informace o léčbě v lázních, u moře, o provádění akupunktury a dalších léčebných způsobech. Není třeba se stydět ani za návštěvu u různých soukromých léčitelů, a proto je vhodné informovat lékaře i o různých pokusech léčby bylinami, pomocí magnetů apod. Každý rozumný lékař pochopí, že zvláště u chronických a závažnějších alergických chorob, kde není dosaženo žádaného léčebného efektu, hledají rodiče pomoc i mimo oblast oficiálního zdravotnictví. Pouze maximální důvěra, která se vytvoří mezi rodiči dítěte a lékařem - alergologem, může přispět k dobrému diagnostickému i léčebnému výsledku.
Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=6&id_clanek=108