Obiloviny, neboli cereálie, jsou a nejspíš i nadále zůstanou, hlavní složkou naší potravy. I u dětí začínáme v určitém věku s kašičkami, které jsou vlastně obilovinou (např. pšeničnou krupicí nebo ovesnými vločkami) povařenou v mléce. Později přichází oblíbený žmoulaný rohlíček, chléb následuje. U výrobků z obilovin je nutno dbát především na jejich množství a složení. Zcela nevhodná je přemíra výrobků z bílé mouky se sladkými náplněmi, v průmyslové výrobě často s přídavkem nevhodných tuků. Sladké koblížky, které nám i malým dětem tolik chutnají, nejsou nejvhodnější potravou pro batole.
Cereálie jako takové v sobě skrývají možné nepříjemnosti pro děti, které nesnášejí lepek. To je látka, která způsobuje, že mouka smíchaná s tekutinou, drží pohromadě ve formě těsta. Této nesnášenlivosti se říká „celiakie“ a způsobuje alergie různých stupňů a projevů. Řešením této intolerance je bohužel jedině celoživotní bezlepková dieta. Lehce řečeno — těžce proveditelno, mouka se používá téměř do všeho. Je tedy nutno vyhledávat bezlepkové potraviny. Naštěstí se dnes již o tomto problému více hovoří, a proto i někteří výrobci jasně označují na obalech, které výrobky lepek neobsahují. O tomto problému více v jiných číslech časopisu, dnes mluvme o dětech, které obiloviny snášejí.
Při výběru cereálií pro batolata je třeba vycházet z předpokladu, že jejich trávicí trakt potřebuje stále ještě ‚jemné“ zacházení. I když základem výživy po prvním roce již není mateřské mléko, obiloviny zařazujeme do jídelníčku, stejně jako ostatní složky potravy, zvolna. Do dvou let dětem nepodávejte běžné müsli nebo směsi s celými zrny obilí. Vybírejte pouze výrobky určené pro tento věk, jsou upraveny tak, aby byly pro dítě snáze stravitelné. Také jiné celozrnné výrobky malé děti špatně snášejí — například celozrnný chléb, zvlášť má-li těsto vysoký podĺl otrub. Dítěti může celozrnné pečivo způsobit nadýmání. Stejné je to s vlákninou. Všeobecně se ví, že vláknina je pro naše trávení vhodná. Je vhodná i pro trávení dítěte, ale v mnohem menším množství.
Pojďme si probrat obilné výrobky popořadě. Celozrnný chléb je takový, který obsahuje drcená zrna a vlákninu. Vícezrnný je chléb, který obsahuje zrna různých obilovin. Takový chléb zařazujte dětem do jídelníčku v menším množství a různé druhy zkoušejte opatrně. Každý tmavý chléb není automaticky celozrnný — často jen obsahuje větší podíl žitné mouky. Bílé pečivo jako obyčejný rohlĺk či houska budou pro dítě nejlépe stravitelné, pozor však na tukové či máslové pečivo. Vybírejte pečivo, o němž víte, z čeho je upečeno. V tzv. domácĺch pekárnách se pečou výrobky v trochu jiném poměru surovin než ve velkých pekárnách. V chlebu a pečivu by neměl být nadbytek kvasnic — poznáte to podle příliš velkých bublin v těstě nebo podle příchuti a vůně kvasnic, která je příliš silná. Přemíra kvasnic může dítěti způsobit trávicí potíže. Zaměřte se i na tzv. aditiva, to jsou barvicí a dochucovací látky, které se přidávají do těsta. V případě pekárenských výrobků je řada těchto látek nutná. Nejčastěji se používá kyselina citrónová, která se značí na obalu E 330, kyselina askorbová E 300, emulgátory E 471,
binace potravin je totiž pro malé dítě velkým zatížením pro trávicí ústrojí. Jistě není třeba zdůrazňovat, že systém stravování „chleb s máslem a se salámem“ je zcela nevhodný pro batole.
Sladké pečivo z bílé mouky, které je naplněno marmeládou, čokoládou, či jinou sladkou náplní, si nechte jen pro výjimečné příležitosti. Dítěti taková strava opravdu příliš nesvědčí. Pokud chcete dítěti podat sladké cereálie, zaměřte se na kukuřičné lupínky či ovesné vločky, které můžete zamíchat do sladkého jogurtu. Vloček či lupínků ale dávejte spíše méně. Pokud chcete dítěti místo pamlsku dopřát cereální tyčinku, je to určitě lepší, než pytlík bonbonů. Podívejte se ale na obal, zda se uvnitř neskrývá směs sice ovesných vloček, ale s převládajícím podílem cukrů a čokolády.
Obiloviny, které se běžně používají jako přílohy a výrobky z nich, tedy rýže, těstoviny a knedlíky, se spíš než jako příloha hodí pro dítě jako základ jídla. Rýži můžeme ochutit ovocem i zeleninou, těstoviny zase lehkou omáčkou a knedlíky si nechte jen jako občasné zpestření jídelníčku třeba s čerstvým ovocem. Potom jsou tu ještě obiloviny, na něž sice nejsme tak zvyklí, jako na pšenici, ale získávají si zpět své původní důležité místo v naší kuchyni. Je to oves, ječmen, proso, pohanka, jakly Či kukuřice. Mouka z těchto obilovin je dobrým základem pro přípravu domácího pečiva, je ale lepší smíchat ji zčásti s jemnou moukou pšeničnou, aby bylo pečivo pro dítě lépe stravitelné.
Nakonec jsme si nechali kaše, které je možno připravovat ze všech druhů obilovin, o nichž zde píšeme. Může být pro vás obtížné některé obiloviny sehnat, ale v tomto směru nabízejí výrobci dětské stravy několik druhů různých kaší, z nichž můžete dítěti doplnit jídelníček právě o tyto méně rozšířené druhy obilovin.
Jídla z obilovin se snažte dítěti zkombinovat spíš se zeleninou a masem, budou tak pro ně lépe stravitelná. Masová jídla podávejte spíš s brambory nebo bramborovou kaší. Vařené obiloviny jako jakly či pohanka, můžete po ochucení bylinkami či zeleninou použít i jako základ lehkých pomazánek na chleba například smícháním s našlehaným tvarohem. Můžeme jimi také „nastavit“ bramborovou kaši, když trochu uvařených ječných krupek, jáhel nebo pohanky smícháme s již hotovou bramborovou kaší a přidáte trošku sekané petrželky. Při uchovávání obilnin, zejména již umleté mouky, dbejte na vhodnou teplotu a vlhkost při skladování (nejlepší je suchá a chladná spíž). Mouku Často prohlížejte, zda v ní nejsou „pavučiny“, obiloviny jako jáhly, proso, pohanka či ovesné vločky neskladujte příliš dlouho otevřené, rychle žluknou a maji potom nahořklou chut
A ještě několik tipů na přípravu jídel z obilovin:
Jáhlová kaše se švestkami
1 Šálek jahel
3 Šálky vody
1/2 Šálku vody
1/4 kg Švestek
Jáhly propláchneme, spaříme vroucí vodou a uvaříme ve vodě doměkka. Když jsou jáhly téměř hotové, přilijeme mléko a ještě chvíli povaříme. Mezidni si připravíme Švestky — vypeckujeme je a povaříme tak, aby byly lehce rozvařené. MenŠĺm dětem servírujeme kaši lehce oslazenou medem a politou švestkami, pro větší děti můžeme připravit nákyp (jahelnlk) — do vymazané formy klademe střídavě vrstvu kaše a vrstvu Švestek, zalijeme rozšlehaným vejcem a upečeme. Můžeme místo zalití vejcem zamíchat do kaše sníh z bílku, nákyp bude nadýchanější. Můžete použít i jiné ovoce —jahody, či meruňky.
Pohanková kaše
se strouhanými oříšky 1/2 Šálku pohanky — lámané
1 a 1/2 šálku mléka
lžičku másla
lžičku strouhaných oříšků
Pohanku uvaříme v mléce, osladíme troškou medu a omastíme lžičkou másla. Posypeme strouhanými oříšky, které
nesmí být hořké či žluklé ani vysušené. Můžeme ozdobit kolečky banánu.
Pro starší batolata se hodí například i jablečný závin, který bude mnohem zdravější než pokud jej připravíme z klasického lístkového těsta:
250 g netučného tvarohu
250 g mouky (může být
i celozrnná)
Z přísad vypracujeme hladké těsto, které necháme odpočinout asi hodinu v ledničce. Vyválíme placku, kterou naplníme strouhanými jablky, zavineme, potřeme troškou vody a pečeme dozlatova ve středně vyhřáté troubě.
Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=9&id_clanek=136