Ručičky, Šašek, Paňáca, Perníková chaloupka, První pohádka, Bílá Zima, Sněhulák
Každá ručka má prstíčky,
sevřeme je do pěstičky.
Bum, bum, na vrátka
to je pěkná pohádka.
Ručičky si spolu hrají,
plno práce nadělají,
bum, bum, na vrátka.....
Dvě nožičky taky máme,
pěkně s nimi zadupáme,
dup, dup, za vrátky
to je konec pohádky.
Zataháme za šňůru,
šašek skáče nahoru.
Takhle třepe rukama,
takhle kope nohama,
takhle jede na koni
a nakonec se šašek ukloní.
Šašek, šašek, paňáca
tomu každý zaplácá.
Fialové kalhoty, fialový nos,
přesto chodí bos.
Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti,
vrků, vrků, vrků.
Cos tam viděl, holoubku!
Perníkovou chaloupku u černého smrku.
Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji, s Jeníkem
krmili se perníkem.
A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?
Kdepak! Zamkli chaloupku
na cukrový klíč –
a už byli pryč!
Princeznička na bále
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal:
„Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále!“
Honzík běžel za horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
„Nesu vám ty korále,
větší už tam neměli,
ty snědli už v neděli.“
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si sněhuláčku náš,
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.
Sněhuláček panáček
má na hlavě plecháček.
Místo očí uhlíky
a až dolů knoflíky.
Chodí, chodí bos
a má dlouhý nos.
Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=12&id_clanek=171