Čáp, Opičky a míče, Kos, Vrána, Datel, Kočičí rozcvička, Medvídek akrobat, Kočky na houpačce, Šneček
Na komíně sedí čáp,
zobák dělá klapy, klap.
Klapy, klap, klapy, klap,
udělej to :taky tak.:
My jsme malé opičky,
máme čtyři ručičky.
Když nám někdo půjčí míček,
umíme s ním věcičky.
Z pravé ruky na levou,
z levé ruky na pravou,
hodíme s ním trochu výš,
šup – a už je za hlavou.
Hop a skok a žádný krok,
kos tak skáče celý rok.
Po žížalách pokukuje,
zobákem je vytahuje.
Vpravo, vlevo, na stranu,
to je tanec pro vránu,
dlouhý krok a krůček krátký
jednou tam a zase zpátky.
Co to ťuká v našem lese,
ťuky, klepy, ťuky, klep?
Ať to ťuká, nebojte se,
je to datel, drvoštěp!
Skákej, skákej skokane,
hupy, hupy, hup,
jinak tě čáp dostane,
hupy, hupy, hup.
Skákejte, skákejte skokani,
hupy, hupy, hup,
čáp už vás dohání,
hupy, hupy, hup.
Čápe zobatý,
hupy, hupy, hup,
nešlapej nám na paty,
hupy, hupy, hup.
Naše kočka strakatá
ta má hezká koťata.
Ráno vstanou z pelíšku,
protáhnou se trošičku,
kočka s nimi procvičí,
všechny cviky kočičí.
V zahradě pak pod jabloní,
za ocáskem se tam honí.
Kdo pak by to jenom řek,
rychlejší je ocásek.
To koťata nebaví,
tak si lehnou do trávy.
Já jsem malý medvídek,
šikovný jsem – to bych řek!
Když se chytnu za paty,
umím dělat obraty.
Kotouly a kotrmelce,
žádnému se věřit nechce,
ale to je známá věc,
že jsem velký umělec.
Houpala se s kočkou kočka,
přivíraly slastně očka.
Říkaly si: „Milá paní,
viďte, není nad houpání.“
Prask jim provaz,
jaký div,
skoulely se do kopřiv.
Leze, leze šneček,
veze si domeček.
Copak se to asi stalo,
co ho tolik polekalo?
Šiška spadla.
Leze šneček podle meze,
svůj domek si s sebou veze.
Jestli někdo na něj sáhne,
do domečku hned se vtáhne.
Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=12&id_clanek=176