U dětí se porucha imunity projevuje zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu,
mnohdy s komplikacemi a s netypickým průběhem. Dvakrát častěji bývají postiženi chlapci než dívky. U většiny typů poruchy imunity je nejčastěji postiženým dýchací systém, horní cesty, ale i dolní cesty dýchací, dále se projevují opakované záněty středního ucha a vedlejších dutin nosních, záněty hrtanu.
Jde zejména o dítě ve věku kolem šestého měsíce, kdy ztrácí protilátky od matky a začíná je vyrábět samo po kontaktu s infekcemi z okolí, podobně po nástupu do dětského kolektivu, kde je zvýšený tlak infekčního prostředí na imunitní systém. O opakovaných zánětech horních cest dýchacích mluvíme tehdy, když dítě onemocní více než šestkrát do roka. „U dítěte, u něhož během 3 až 4 měsíců došlo ke 3 až 4 recidivám infektů, je vhodné požádat lékaře o imunologické vyšetření a případně zahájit imunomodulační léčbu. Zásadní je ověření stavu imunity, které velmi často odkryje i spoluúčast alergické choroby na respiračních potížích dítěte, jako jsou chronické rýmy, záněty středouší, hrtanu apod.,“ vysvětluje alergoložka a imunoložka MUDr. Daniela Planerová z Prahy 8.
Sníženou imunitou se v klinickém pojetí označují poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. V širším pojetí je tzv. imunode6cience jakákoliv porucha v procesu imunitní reakce, odpovědi organismu proti infekcím, ale též zvýšená náchylnost k alergiím, nádorovým chorobám či chorobám autoimunitním, kdy se v organismu tvoří protilátky proti vlastním tkáním organismu.
„U dětí se porucha imunity projevuje zvýšenou náchylností k infekcím, které bývají opakované, dlouhotrvající, špatně reagující na léčbu, mnohdy s komplikacemi a s netypickým průběhem. Mimochodem dvakrát častěji bývají postiženi chlapci než dívky. U většiny typů poruchy imunity je nejčastěji postiženým dýchací systém, horní cesty, ale i dolní cesty dýchací, dále se projevují opakované záněty středního ucha a vedlejších dutin nosních, záněty hrtanu. Naopak infekce postihující pouze horní cesty dýchací nebývají příznakem závažnější poruchy imunity. Prvním projevem poruchy imunity může být reakce na očkování proti tuberkulóze nebo proti virovým onemocněním,“ říká MUDr. Planerová.
Tam, kde je vyloučena vážnější porucha imunity lze podporovat obranyschopnost organismu zejména v jarním apodzimně-zimním období zvýšeným přísunem vitaminů, otužovacím programem (dle rady lékaře je možné se otužovat vzduchem či vodou). V lékárnách lze zakoupit přípravky na zvyšování imunity. „V takovém případě je ale vhodné postupovat na základě imunologického vyšetření, protože jejich podáním lze pak stimulovat jak žádoucí protilátky tak i nežádoucí protilátky namířené proti vlastním tkáním. Proto raději doporučuji enzymoterapii.“ uvádí imunoložka. „Přírodní enzymy obsaženévlécích, jako je Wobenzym, posilují oslabenou imunitu zejména v dětském věku, kdy není ještě plně vyvinuta :Působením komplexu enzymů se docílí příznivého efektu u virových infekcí a u bakteriálních, pokud je nutná terapie antibiotiky, tyto rychleji působí, zkracuje se interval uzdravení i rekonvalescence, a to bez možného negativního působení na organismus možnou tvorbou autoprotilátek.‘
Významným faktorem, který přispívá k poruše sliznic horních cest dýchacích, je kouření v rodině, případně nevhodně používaná antibiotika na banální lehké infekce, která narušují přirozenou bakteriální floru sliznic ive střevním traktu. Nedoléčenými, opakovanými respiračními infekty dochází u určitého procenta dětí, zejména při dědičné dispozici, k vývoji tzv. respirační alergózy. „V tomto případě již onemocnění probíhá bez horeček, kašel se přesouvá spíše do nočních hodin a při ulehnutí, přes den se objevuje pouze při zvýšené pohybové aktivitě dítěte,‘ upozorňuje imunoložka Daniela Planerová. „Se zvýšeným dechovým nárokem se může objeviti tzv. hvízdavé, sípavé dýchání. V tomto případě by si měli rodiče vyžádat vyšetření na odborném pracovišti s vyšetřeními plicních funkcí s vyloučením počínajícího astmatu.‘
MUDr. Daniela Planerová ale upozorňuje, že mnohdy jde jen o opožděné vyzráváni imunitního systému. „Dítě ve školce začne stonat, dochází k opakované stimulaci imunitního systému infekcí a při dostatečné rekonvalescenci se dítě tzv. promoří, dochází postupně k poklesu četnosti infektů i tíže jejich projevů a dítě nastupuje do školy již bez opakovaných zdravotních potíží.‘ Pokud dojde k vyřazení z kolektivu kvůli infekčnosti prostředí, pak je nutno zahájit imunologickou léčbu. Bez cílené terapie se u neléčených pacientů zdravotní potíže v kolektivu školních dětí většinou vracejí a jelikož je školní docházka povinná, dítě absolvuje léčbu na úkor školní docházky, což se zpětně projevuje na zdravotním stavu stresem z dohánění učiva.
Děti a my 2005
Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=6&id_clanek=258