Kupujeme sedačku pro dítě

Před vlastní návštěvou obchodu doporučujeme položit si několik základních otázek:

Bude se dítě vozit na dámském, nebo na pánském kole?
Většina nabízených cyklosedaček patří mezi „obojetné“, tzn. že se mohou montovat jak na dámská, tak na pánská jízdní kola. Mezi cyklosedačkami, které se montují před jezdce, se však vyskytují i takové, které lze namontovat buď na jeden nebo na druhý typ kola; některé musí spočívat na šikmé rámové trubce, jiné se montují na držák hlavy nebo na horní rámovou trubku.

Bude jízdní kolo vyhovovat způsobu upevnění cyklosedačky?
Cyklosedačky, které jsou určeny k montáži za jezdce, lze rozdělit do třech skupin podle způsobu upevnění na jízdní kolo...

• Sedačka se upevňuje k podsedlové trubce a vzpěry sedačky se uchycují k zadní vidlici.
  
• Sedačka se připevňuje k nosiči zavazadel.
  
• Sedačka se montuje k podsedlové trubce a navíc ještě přichycuje k nosiči zavazadel.
  

Mohou nastat nějaké potíže?
Mohou. Ti, co dají přednost cyklosedačce, která se montuje na nosič, se o něj připraví, jestliže nebude natolik pevný, aby se nezhroutil pod hmotností sedačky a dítěte. Nosič musí navíc zvolené cyklosedačce vyhovovat i rozměrově, především svojí šířkou.
Komplikace by se mohly objevit i u cyklosedaček, které se montují před jezdce na horní rámovou trubku – nebudou se lanka třít o objímku sedátka?

Je dítě spíše klidné, nebo s ním neustále šijí čerti?
Vitalita dítěte by se měla zohlednit při konečném výběru typu cyklosedačky. Příliš vitální dítě by mělo být pod neustálou kontrolou jezdce, to znamená, že by mělo sedět před ním. Klidnější dítě „svěříme“ zadní cyklosedačce.

Kolik budoucí spolujezdec – dítě váží?
Od hmotnosti dítěte se odvíjí správná volba cyklosedačky. Každý výrobek musí doprovázet nepřehlédnutelné informace o jeho maximální nosnosti. Zanedbat či překročit doporučení výrobce znamená vystavit dítě (i jezdce) riziku. Někteří výrobci navíc připojují i informaci, která věkově omezuje užívání cyklosedačky. A protože cyklosedačka se zpravidla neužívá pouze po krátké časové období, nýbrž slouží dva, tři i více let, měli by rodiče po delší pauze vždy dítě zvážit, zda již nepřekročilo limit daný výrobcem.

První fázi přemýšlení máme za sebou, známe odpovědi na základní otázky a můžeme se společně vydat do obchodu.
Druhá část článku vám poradí, co je dobré zkontrolovat přímo v prodejně.

Většina momentů, které vypovídají o bezpečnosti (či naopak o nebezpečnosti) dětské cyklosedačky, se dá poměrně snadno odsledovat. Ze všeho nejdříve začneme tím nejjednodušším a zároveň nejdůležitějším. Návodem...

Návod k užívání
Nikdy nepodceňujte návod k výrobku. Je klíčový pro správné užívání výrobku a navíc nám vede ruku u těch výrobků, které vyžadují montáž. Vždy a za každých okolností by mělo platit, že nebudeme kupovat výrobky, jejichž užívání není obecně známo, bez návodu! Co musí obsahovat, když doprovází cyklosedačku?

• Typ sedačky
  
• Typ jízdního kola, pro které je sedačka určena
  
• Výčet jednotlivých dílů sedačky, které po smontování tvoří celek, plus další příslušenství
  
• Postup při montáži
  
• Bezpečné usazení dítěte
  
• Pokyny pro bezpečný provoz
  
• Údržba sedačky

První selekce při výběru cyklosedačky je jasná: bez povšimnutí necháme ty, které nemají návod, i kdyby se nám líbily sebevíc. Riskovat se nevyplácí.

Ochrana nohou dítěte
Když se dítě veze v cyklosedačce (na jejím umístění na jízdním kole nezáleží), budou největšímu ohrožení vystavena jeho chodidla. Stačí tak málo, aby škrtala o oběžná kola, či se dokonce ocitla ve drátech. Podpěry (stupačky), které chrání dětské nohy před kontaktem s částmi jízdního kola, patří k povinné výbavě každé cyklosedačky.
Nikdo zpravidla nekupuje cyklosedačku pouze na jednu sezonu. A protože dítě roste, bylo by žádoucí, aby spolu s ním co nejvíce „rostly“ i podpěry pro nohy. V opačném případě bude mít dítě kolena pod bradou, bude se mu sedět špatně, bude se vrtět a snažit se vymanit z nepohodlné pozice a spustit nohy dolů.

Nožní úchyty (řemínky) a popruhy
Nohy dětí spočívají v nožních a chodidlových opěrkách z umělé hmoty. Pro jejich zvýšenou bezpečnost je vhodné, aby podpěry byly vybaveny plastovými řemínky (třmínky), které zamezí pohybu nohou.
A v tomto okamžiku zapojíme do výběru cyklosedačky ruce a budeme mít na mysli, že dětské cyklosedačky musí být konstruovány tak, aby umožnily obsluhu pouze prostřednictvím jedné osoby.
Nadmíru tvrdý materiál řemínků bude vyžadovat sílu ne jedné, ale přímo obou rukou; jenže jezdec se musí současně starat jak o usazování dítěte, tak i o stabilitu kola. První poznatek je tedy nasnadě: řemínky musí umožnit obsluhu pouze jednou rukou. Totéž platí i pro jejich uzávěry, kdy řemínky musí snadno zaklapnout do uzávěrových čepů. Navíc zkontrolujeme, zda v čepech drží a zda nehrozí jejich vyklouznutí.
Pozornost přesuneme na bezpečnostní popruhy, které musí být délkově nastavitelné, a přezky musí opět umožnit obsluhu jednou rukou.

Provedení a konstrukce
Vizuálně a hmatem se ujistíme, že na sedačce nejsou žádné ostré hrany, rohy, trhliny a otřepy, o které by se mohlo zranit dítě či jezdec, nebo které by mohly poškodit nátěr jízdního kola. I když se jedná o netypické vady, mohou se vyskytnout. Pozornosti by neměly ujít ani kovové části cyklosedaček, které musí být chráněny proti korozi (nosníky ochranným lakem, nosná pouzdra plastovými kryty).
Cyklosedačky, které jsou upevněny pouze na nosníku v nosném pouzdře (tzn. že se navíc nepřipevňují pomocnými řemínky k nosiči zavazadel), musí mít trvale vyznačen bod těžiště hmotnosti. (Pro informaci: těžiště hmotnosti může být maximálně 10 cm za osou zadního kola bicyklu.) Chybí-li, tak takovou sedačku okamžitě odložíme a vyřadíme z výběru.
Nejobtížnější moment, který nás bude čekat při výběru kvalitní a bezpečné cyklosedačky, se váže k její konstrukci, resp. k výšce opěradla a bočnic. Určitě neprohloupí ti, kteří si do obchodu na pomoc vezmou metr.

A jak vysoká musí být?
a) cyklosedačky, které se montují mezi řídítka a jezdce

• Výška opěrky zad: 110 mm
  
• Výška bočnice: musí být větší než 30 % hloubky sedačky

b) cyklosedačky, které se montují za jezdce; max. nosnost do 22 kg

• Výška opěrky zad: min. 350 mm
  
• Výška bočnice: min. 100 mm

A co pohodlí dítěte?
Co je platná bezpečná a technicky dobře řešená cyklosedačka, když se v ní bude dítě vrtět a poskakovat, protože se v ní nebude cítit dobře. I když většina výrobků je konstruována pro hmotnost dítěte do 20, resp. 22 kg, což odpovídá tak šesti, sedmi letům věku, některé děti se do nich často nemusí vejít: sedátka jsou pro ně málo hluboká, úzká, opěrky pro nohy (byť na maximální nastavení) jsou krátké.
Existuje pouze jediné spolehlivé řešení, jak nesáhnout vedle. Mít dítě v obchodě sebou a na místě (ještě před konečným rozhodnutím a zaplacením výrobku) s pomocí prodávajícího vyzkoušet, zda dítě a cyklosedačka se navzájem nevylučují. A při té příležitosti si ověříme, jak snadno (či jak obtížně, v takovém případě radíme poohlédnout se po jiném modelu) se dítě do sedačky usazuje, jak se ovládají bezpečnostní pásy a jejich přezky (jenom jednou rukou!, nezapomeňte) a jak řemínky k uchycení nohou (opět jednou rukou).

Možnosti, jak se můžete vyvarovat nevhodného či dokonce nebezpečného nákupu, jsme vyčerpali. Ve třetím pokračování miniseriálu najdete přehled výhod a nevýhod dvou hlavních typů cyklosedaček.

Výhody a nevýhody předních a zadních cyklosedaček

Nejbezpečnější místo pro umístění sedátka; při pádu nemůže jezdec spadnout na dítě. Pohodlnější jízda pro dítě i jezdce. Vyšší opěrka pro lepší podepření zad a hlavy dítěte. Vhodné i pro delší jízdy. Dítě je chráněno proti nepohodě (vítr, prach, déšť). Pro dítě relativně vyšší volnost pohybu. Dítě není na očích; ztížená kontrola jeho chování. Omezený výhled dítěte dopředu. Pánská kola jsou méně vhodná; obtížnější nastupování pro jezdce. Omezená oblast šlapání pro jezdce; možnost narážení patou do sedátka. Zadní nosič mimo provoz; nemožnost mít batoh na zádech.

Dobré dorozumívání, blízkost dítěte. Dítě je stále na očích; kontrola jeho chování. Dítě sedí vesměs klidně, neboť může lépe pozorovat okolí. Vhodné pouze pro menší děti a na krátké vzdálenosti. Dítě je při nehodě relativně nechráněné. Prach, hmyz a další cizí tělíska se mohou dostat dítěti do očí. Není možná ochrana šíje dítěte (nutný vzhled jezdce). Méně pohodlné pro dítě; někdy vadí řídítka. Omezené šlapání jezdce; zhoršuje se ovladatelnost kola. Méně vhodné pro dámská kola; obtížné nastupování.

Zdroj: TEST - časopis pro spotřebitele

Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=12&id_clanek=307