Ekzém

Je jedním z nejčastějších alergických kožních projevů v dětském věku. Jedná se o dědičné onemocnění a u rodičůje většinou některý projev alergie. Pokud má, nebo někdy měl jeden z rodičů atopický ekzém, astma nebo sennou rýmu, je pravděpodobnost, že dítě onemocní ekzémem 60 %. Jestliže jsou alergici oba rodiče, zvyšuje se pravděpodobnost na 80 %.

Atopie tedy znamená vrozenou dispozici k alergickému onemocnění, při kterém organismus reaguje přemrštěnou imunologickou (alergickou) reakcí na zevní podněty (alergeny). Nejčastějšími alergeny u ekzému jsou u kojenců některé potraviny, zejména kravské mléko, vejce nebo lepek. U starších dětí pak dominují inhalační alergeny, např. prach, roztoči, peří, pyly a prach ze srsti zvířat.

Kůže atopiků je zvýšeně suchá díky nedostatku lipidů, tzv. ceramidů, schopných vázat vodu. Průběh onemocnění je chronický, střídají se období akutního zhoršování a klidové stadium. Mezi nejčastější provokující faktory mimo výše uvedené alergeny patří zapocení, změna počasí, změna prostředí, infekční onemocnění, očkování, prořezávání dentice nebo stres. Obecně dochází ke zhoršování na podzim a v zimě, v létě bývají projevy mírnější. Asi u 75 % dětí ekzém vymizí do období puberty, citlivá pokožka však přetrvává po celý život.

Ekzém začíná nejčastěji v kojeneckém věku, zpravidla ve 3 měsících, a to nejprve na obličeji s postupným šířením na celé tělo. V předškolním věku se typicky lokalizuje do krční rýhy a záhybů končetin – loketních jamek, zápěstí, podkoleních jamek a pod hýždě. Ložiska bývají suchá, zarudlá, při akutním zhoršení mají tendenci mokvat. Subjektivně děti pociťují výrazné svědění. Často se přidružuje senná rýma, alergický zánět spojivek nebo astma.

Pomoc
Správná léčba ekzému zahrnuje nejen aplikaci mastí, ale i dodržování určitého režimu. Základem je odstranění známých alergenů. Dále je třeba v okolí atopika vytvořit v rámci možností hypoalergenní prostředí, v bytě by se nemělo kouřit, k eliminaci prachu a roztočů je nutno pravidelně vysávat, vhodné je odstranit koberce a těžké závěsy. V okolí ekzematika by neměla být zvířata se srstí nebo peřím.

Důležitá je i správná hygiena kůže. Mýdlo se používá jen na ruce, nohy a místa vlhké zapářky, nejlépe je volit tzv. syndety, které se dají koupit v lékárně. Při koupeli by voda neměla být příliš teplá. Důležité je následovné ošetření pokožky přidáním speciálního oleje, event. škrobu či odvaru z otrub do koupele. Popřípadě je potřeba pokožku ihned po koupeli ošetřit krémem, který umožní zadržet v pokožce vodu.

Vzhledem k výraznému zhoršení ekzému po zapocení je třeba dítě oblékat do vzdušných oděvů, nejlépe z bavlny.

Úprava stravy dětí s atopickým ekzémem má význam hlavně v kojeneckém věku. Nejdůležitější zůstává kojení, pokud mateřské mléko nestačí, nahrazujeme ho v prvním roce věku tzv. hypoalergenním mlékem, které obsahuje rozštěpenou bílkovinu kravského mléka (tzv. částečný hydrolyzát). Na našem trhu je k dispozici např. Sunar HA nebo Beba HA. V případě alergie na bílkovinu kravského mléka je nutné použít tzv. úplný hydrolyzát (Nutrilon pepti). Nemléčné příkrmy zavádíme až po ukončeném 6. měsíci věku, vždy postupně a po malých dávkách. Vejce a lepek se do stravy atopického dítěte zařazuje až v jednom roce. Je vhodné omezit kakao, čokoládu, ořechy, aromatické sýry a kiwi.

Lokální terapie
Základem lokální terapie je pravidelné používání zvláčňujících krémů a mastí (tzv. emoliencia). Existuje řada prostředků vhodných k ošetřování suché kůže, dáváme přednost těm, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Obecně jsou vhodné takové krémy, které pacient snáší a používá. Na ložiska ekzému se ke zklidnění používají různé pasty např. se zinkem, dehtem či ureou. Na mokvavá ložiska aplikujeme vysychavé obklady vlažným černým čajem, borovou vodou nebo odvarem z řapíku. Použití tzv. kortikosteroidních (hormonálních) mastí se omezuje jen na akutní projevy ekzému, snažíme se aplikovat je maximálně 1 týden, vzhledem k riziku nežádoucích účinků. Alternativou těchto preparátů jsou nové lokální imunomodulátory (pimecrolimus, tacrolimus), jejichž nežádoucí účinky jsou ve srovnání s kortiokosteroidy minimální, a které by se u nás měly začít používat v nejbližších týdnech. Vhodným doplněním lokální terapie jsou klimatické, lázeňské a přímořské pobyty.

Článek vyšel na serveru MIMINET.CZ.
Adresa článku je: http://www.miminet.cz/clanek_tisk.php?id_rubriky=6&id_clanek=93