Narodil se mi syn v sedmém měsíci. Narodil se císařským řezem a i přes to jsem měla třetí den mlíčko. Protože ležel na JIP-ce v inkubátoru, odstříkávala jsem každé tři hodiny mlíčko a nosila mu ho.Po mém propuštění z porodnice, kdy syn musel zůstat v inkubátoru, jsem pět týdnů v odstříkávání pokračovala po třech hodinách ve dne i v noci a denně jsem mu mlíčko  35 km do nemocnice vozila. Když jsem ho mohla po pěti týdnech konečně poprvé pochovat a přiložit k prsu, bylo jako zázrak, že začal pít!Teď má dva měsíce, mám ho už doma a stále plně kojím. Pohmožděná prsa od odstříkávání, i popraskané bradavky -to všechno se dá přežít a nepřestat s kojením. Není hezčí pocit držet drobečka v náručí, kojit ho a hladit po vláskách...To s lahvičkou a dudlíkem nezažijete. Když už  na svět vykouknul dřív, mateřské mléko a moje péče- toje to  jediné, co mu pomůže úspěšně předčasný start zvládnout. Nevzdávejte to, pokud opravdu kojit chcete, tak kojit budete!

Velký obdiv Vám maminko... Nádhera...

Také musím říct, že máte můj obdiv. Já měla to štěstí, rodila jsem 2x v termínu a kojení měla taly téměř bezproblémové, ale všem kteří takové štěstí nemají moc fandím, že to zvládají i přes veškeré překážky.

Povím vám náš příběh. V prosinci 2014 se nám narodil Vojtíšek, jako přeživší miminko z dvojčátek ve 30tt. Ihned po porodu byl na RES, postupně na JIP, intermediáru a po 55 dnech šel s námi domů. Od porodu (akutního, nečekaného, měl být jen kontrolní UZ) jsem chtěla kojit a pravidelně odstříkávala po 3 hodinách, ve dne, v noci, mlíčko jsem malému vozila denodenně do porodnice. Mnoho lidí mi říkalo, jak to zvládáš, máš můj obdiv atd....a víte co? Přišlo mi to naprosto přirozené. Jsem velmi ráda za dnešní dobu a za to, že máme dnes nádherného 7 měsíčního zdravého Vojtíška, lékaři se o něj starali jak jen mohli a za to jim patří obrovský DÍK, věřila jsem jim, věřila jsem sobě, věřila jsem Vojtíškovi. Proto dnes stále plně kojíme a z původních 1110g má dnes v 7. měsíci krásných 6kg, je to nejšťastnější a nejusměvavější miminko co znám. Kojím dle potřeb, nosím v šátku, mazlíme se, hrajeme si, milujeme se. Všechno jde, když se chce;-) 

Dobry den, 

 rada bych se Vas zeptala na radu.syn byl narozen predcasne a kojeni bylo problematicke.Po prichodu domu z JIP ,kde peferovali umelou vyzivu a na pocity matky,ktera chce kojit moc nereflektovaliuz tak pobyt v tomto ustavu je velmi stresujici,takze po prichodu domu jsem se snazila kojit,ale byla jsem tak vystasena a vycerpana,ze to nezvladnu a prestala jsem kojit.Ted bych to rada vyzkousela,ale nevim po jak dlouhe dobe se mleko vytraci a zda je vubec mozna obnova mleka.Maly ma 2 a pul mesice a nekojim zhruba 1 mecis.

Dekuji za odpoved Lenka

četla jsem někde článek kde psali že není problém se rozkojit i po dlouhé době. Určitě zkuste malého přikládat jak jen to půjde, dostatečně pijte aby se mléko mělo z čeho tvořit, správná výživa je také důležitá.A hlavně se tím nestresujte, jen kldiná maminka může svému miminku dát to co potřebuje...lásku a bezpečí. Já věřím, že se vám podaří za určitý čas přejít na plné kojení. Věřte si, určitě se to podaří

Mam 6tydenni holcicku a kdyz ji kojim tak chvily saje ale pak zacne plakat a uz se neprisaje protoze mi bradavky zmeknou.Poradi mi nekdo co s tim?Byla jsem uz tak zoufala ze jsem ji dokrmila nutrilonem.dekuji

Dobrý večer, mám skoro 2 měsíčního synka. A mám pocit, že mám slabší prsa (ne tak nalitá) jako když jsem přišla z porodnice. A syn vypije obě prsa. Piji každý den čaj na Laktaci, ale není to ono... Večer my syn vydrží klidně 3-4 hodiny spinkat a pak po každých 3 hodinách. Jen mám pocit že mám lehčí (slabší prsa). Mám něco změnit. nebo je to normální? Děkuji 

Děkuji za článek, vlil mi do žil optimismus, miminko mi málo přibývá a já, vlivem okolí, se obávám, že nemám dostatek mateřského mléka. Vidím, že to tak není! Tak vzhůru do nočního kojení, my to zvládnem!

Zdravím všechny maminky, kterým se kojení nedaří. Dcerka se mi narodila o měcíc dříve, byla slaboučká, navíc měla novorozeneckou žloutenku, takže byla spavá, natrápila jsem se s ní pořádně, ale povedlo se  Před kojením teplá sprcha, aby se mlíčko uvolnilo, trošku jsem odsála odsávačkou a pak přiložila malou, postupně jsme se do toho dostaly obě. Teď má malá 16 měíců a stále ještě kojím. Je to užasné. Hlavně se nesmíte nechat vynervovat a ušlapat sebevědomí od starších žen které neví co to kojení je, ale strašně rády vše komentují. Taky mám v okolí pár takových a z vlastní zkušenosti vím, že to na sebevědomí nepřidá. Hlavu vzhůru, psychika je to nejdůležitější...     Eva

1

-1'

1

 Mám tříměsíční holčičku. Na poslední prohlídce mi dětská lékařka řekla, že malá málo přibrala, a že musí mít hlad. Doporučila mi dokrmování. Začala jsem o své schopnosti kojit pochybovat a skutečně mám pocit, že prcka neuživím. Po přečtení Vašeho článku věřím, že se mi podaří zvýšit tvorbu mléka a získat ztracenou důvěru v sebe sama.

                                                  Děkuji. Marcela

je asi to nejdůležitější.Kojím svého syna už 4-měsícem a jsem šťastná,že to zvládám i přesto,že nemám podporu ani u své matky ani u tchýně.Kojily totiž asi jen do 2měs.Takže když mi syn pláče,svádí to okamžitě na nedostatek mléka.Snažím se to ignorovat a pokračovat dále a snad nám to vydrží alespon do půl roku,nejlépe roku.Dnes se mě manželova teta ptala,jestli "ještě"kojím.A já hrdě řekla ANO.Tchýně hned utrousila poznámku typu,taková co tam nic nemá a tak dlouho kojí.Rozhodně u kojení NEZÁLEŽÍ na velikosti poprsí!!! 

Taky jsem měla asi kolem 3týdne prcka,obavy o schopnost kojit,ale naštěstí existují LAKTAČNÍ LIGY A INTERNET!Znovu jsme našla sebevědomí a kojím dále.

29.února se mi narodil syn.. Ale nějak se mi nedařilo ho kojit.. Snažila jsem se ho přikládat k prsu ale nestačilo mu to a stále mi brečel.. teď je to necelý měsíc co nekojím,ale z prsou mi stále něco teče.. může se mi mléko ještě vrátit,abych ho mohla kojit a dát mu co potřebuje? děkuji za vaše rady.. Pavla

Chci Vám poděkovat za hezký článek, zrovna se potýkám s podobnými otázkami ohledně kojení a našla jsem díky Vám uklidnění.

Kojím už 4 měsíce, kolem 3.měsíce jsem také trochu přikrmovala, teď jsem se ale snad "rozkojila". Jsem pyšná , že mrně zvládnu sama uživit.

Zdravím Vás Markéta