Většinu pomocných laboratorních vyšetření provádí již ošetřující dětský lékař před posláním dítěte ke specialistovi proto, aby vyloučil jinou příčinu potíží než alergickou, případně jimi podložil svoji domněnku o alergickém původu nemoci. Patří sem vyšetření sedimentace červených krvinek, krevního obrazu, moči, rentgenu plic, vedlejších nosních dutin, provedení výtěrů z krku, nosu, vyšetření ordinované jinými lékaři - specialisty. Alergický původ potíží podpoří např. nález normální sedimentace, zvětšení počtu eozinofilních bílých krvinek v krevním obrazu a v nosním sekretu, ztluštění sliznic čelistních dutin na rentgenu a alergický vzhled nosní sliznice.
Tato základní vyšetření musí být doplněna o vyšetření imunologické. Imunitní reaktivitu posuzujeme dle rozboru krve, slin, nosního sekretu nebo výplachu průdušek, příp. kožním testováním (imunoskin test). Nejběžnější je však odběr krve na určení hladiny různých protilátek včetně imunoglobulinu E (protilátková imunita) a na vyšetření obranných funkcí různých buněk (buněčná imunita). Odběry krve se většinou provádějí nalačno, v období mimo akutní infekt, aby získané výsledky odpovídaly klidovým hodnotám. Infektem může být např. trvale snížená hladina protilátek přechodně zvýšena na normu a takto získaný výsledek je pak zkresleně normální. Také některé léčebné zásahy ovlivňují klidové parametry imunitní reaktivity dítěte.
Z jednoho vyšetření nelze udělat jednoznačný závěr, důležité je provést odběrů několik v určitém časovém intervalu, abychom mohli sledovat dynamiku eventuálních změn. Imunologické vyšetření je většinou časově velmi náročné a drahé, vyžaduje velkou erudici laboratorních pracovníků. Jeho dostupnost je ovlivněna možností dovozu některých reagencií i přístrojů z ciziny.
(Zpracováno podle Doc. MUDr. Víta Petrů, CSc.)
Komentáře k článku | vložit komentář