Je akutní, nejhrozivější a bezprostředně život ohrožující alergickou reakcí. Jde o projev okamžitého typu alergie (I. typ). Jeho nejčastějšími vyvolavateli jsou různé léky (antibiotika, léky proti bolestem, rentgenové kontrastní látky, séra, hormony, diagnostické i léčebné alergeny), dále potraviny (např. ryby, ořechy, vejce, luštěniny, mléko) a hmyzí jedy (vosy, včely, sršni).

Klinické příznaky šoku se projevují na kůži, dýchacím ústrojí, trávicím systému a krevním oběhu. Prvními projevy bývají často různé subjektivní pocity, jako hučení v uších, mžitky před očima, neklid, nevolnost, horko, svědění kůže, objeví se pocení a bledost. Jinde vznikne na kůži zarudnutí, vyrážka a otoky. Mohou přistoupit i otoky hrtanu. Následuje stah průdušek, projevující se dušností a promodráváním. Klesá krevní tlak, zpomaluje se puls. Dostaví se bolestivé stahy břicha, průjem, zvracení. Pacient upadá do bezvědomí, má křeče. Povolení svěračů způsobí pomočení a pokálení. Asi v 10 % případů plně rozvinutého šoku končí život zástavou dechu a srdeční činnosti. Příčinou této zástavy bývá selhání krevního oběhu nebo nedostatek kyslíku způsobený silným stahem průdušek či otokem hrtanu. V méně než polovině případů vystupuje jasněji do popředí pouze jeden příznak, a to nejčastěji v tomto pořadí: postižení kůže, astmatický záchvat, otok hrtanu.

Doba od kontaktu s vyvolávajícím alergenem k prvním projevům šoku je různá, od několika vteřin až do více minut, maximálně do půl hodiny. Čím je kratší, tím je stav horší a úmrtnost větší.

Léčba plně spadá do rukou zdravotnického personálu. Laická první pomoc spočívá v tom, že pacienta uložíme do vodorovné polohy, uvolníme mu oděv, zajistíme dostatek čerstvého vzduchu. V případě bezvědomí polohou na boku zabráníme případnému vdechnutí zvratků a při zástavě dechu či oběhu provádíme umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž. Nemocného v šoku je nutno co nejdříve dopravit do nemocnice.

Velmi důležitá je prevence. Před podáním "rizikových" skupin léků je nutno anamnesticky pátrat po možných projevech přecitlivělosti. Zdravotnický personál musí kontrolovat pacienta po aplikaci a všimnout si prvních příznaků.

Komentáře k článku | vložit komentář