Ručičky, Šašek, Paňáca, Perníková chaloupka, První pohádka, Bílá Zima, Sněhulák

Ručičky

Každá ručka má prstíčky,

sevřeme je do pěstičky.

Bum, bum, na vrátka

to je pěkná pohádka.

 

Ručičky si spolu hrají,

plno práce nadělají,

bum, bum, na vrátka.....

 

Dvě nožičky taky máme,

pěkně s nimi zadupáme,

dup, dup, za vrátky

to je konec pohádky.

 

Šašek

Zataháme za šňůru,

šašek skáče nahoru.

Takhle třepe rukama,

takhle kope nohama,

takhle jede na koni

a nakonec se šašek ukloní.

 

Paňáca

Šašek, šašek, paňáca

tomu každý zaplácá.

Fialové kalhoty, fialový nos,

přesto chodí bos.

 

Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí?

Letím z lesa, milé děti,

vrků, vrků, vrků.

Cos tam viděl, holoubku!

Perníkovou chaloupku u černého smrku.

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji, s Jeníkem

krmili se perníkem.

 

A když z okna na zahradu

vystrčila baba bradu,

nebáli se, holoubku?

 

Kdepak! Zamkli chaloupku

na cukrový klíč –

a už byli pryč!

 

První pohádka

Princeznička na bále

poztrácela korále.

 

Její táta, mocný král,

Honzíka si zavolal:

„Honzíku, máš namále,

přines nám ty korále!“

 

Honzík běžel za horu,

nakopal tam bramborů.

Vysypal je před krále:

„Nesu vám ty korále,

větší už tam neměli,

ty snědli už v neděli.“

 

Bílá zima

Bílá zima, modré mrazy,

sněhuláci celí nazí.

Proč si sněhuláčku náš,

ze zimy nic neděláš?

Nic lepšího nad mráz není,

zima je mé potěšení.

Modrá zima, bílý sníh,

děti v teplých čepicích.

 

 

Sněhulák

Sněhuláček panáček

má na hlavě plecháček.

Místo očí uhlíky

a až dolů knoflíky.

Chodí, chodí bos

a má dlouhý nos.

Komentáře k článku | vložit komentář