Prostředí teplé vody a navíc blízký kontakt mezi matkou a dítětem je jeden z nejpříjemnějších okamžiků mezi dítětem a rodičem. Děti pobyt v teplé vodě snáší většinou velice dobře a blízkost matky nebo otce v něm vyvolává pocit jistoty. Rodič také dokáže nejlépe odhadnout jeho možnosti, vhodně je motivovat a povzbudit. Umí nejlépe odvést pozornost, pokud je dítěti zrovna něco nepříjemné.

Platí, že vhodný pohyb je předpokladem harmonického růstu a vývoje dítěte. Při dodržení všech zásad je „plavání“ tou nejlepší formou pohybové aktivity, která dítě vede kupředu v jeho vývoji. Výrazné zlepšení v psychomotorickém vývoji je patrné i u dětí, které jsou v některých jeho oblastech zpožděné. Smyslem „plavání“ u těchto dětí je, aby i ony dosáhly optimálních dovedností, přímo úměrných jejich věku.
Někteří rodiče vidí výsledky plavání pouze v lepšících se výkonech dítěte. Ale to není jediným hlediskem. Pobyt ve vodě by měl být pro dítě zejména zdrojem příjemných prožitků. I kdyby byl splněn pouze tento aspekt, nelze tvrdit, že je dítě neúspěšné. Ve vodě jsou stimulovány nejen.motorické dovednosti, ale i psychické schopnosti dítěte. V neposlední řadě je velkým pozitivem adaptabilita kojence na prostředí ve vodě. Novorozenci a kojenci do čtyř měsíců jsou vybaveni reflexem a při náhlém kontaktu s vodou umějí přirozeně zadržet dech, tím se snižuje riziko utonutí. Dítě nemá strach z vody, snáze se potápí, snáze a dříve se učí plavat.
Strach z vody se projeví jen výjimečně. Naopak negativní pocity z vody by se mohly projevit tehdy, kdyby se dítě napilo, nebo nadýchlo vody a zůstalo delší dobu bez vzduchu. Tyto bloky se později velmi obtížně odbourávají a jsou nejčastější příčinou tzv. fobie z vody. Děti s fobickou hrůzou z vody se naučí plavat mnohem později, mají strach potopit se, nechtějí do vody, kde nedosáhnou na dno, nebo kde to nedovedou odhadnout. Tyto obtíže jim často přetrvávají až do dospělosti. Nutno ale připomenout, že u malých plaváčků je pravděpodobnost „přitopení“ snížená a navíc jsou stále pod dohledem rodičů. V dnešní době už není hlavní podstatou „plavání“ naučit dítě potápění, to se jeví spíše jako atrakce pro rodiče, kteří jsou pyšní na to, co jejich miminko umí.
Dalším pozitivním výsledkem „plavání“ je, že pobyt ve vodě stojí dítě velké množství energie. Po koupání je příjemně unavené, a to se odrazí i na kvalitě spánku. „Rodiče by ale měli kontrolovat dobu, kterou dítě ve vodě stráví a jejich cvičení ve vodě s novorozencem by nemělo trvat než déle než 7—8 minut“.

Kdy začít „plavat“?
„Na začátek je vhodné navštívit baby klub, nebo využít jeho služby a pokud to klub nabízí, pozvat instruktorku domů. Ta rodičům názorně předvede, jak správně postupovat. Další „plavání“ pak mohou rodiče provádět sami. S plaváním by se mělo začít až po zahojení pupíčku. Na začátek je vhodné spojit jej s každodenní očistou. Méně zruční rodiče  mohou začít s plaváním v dětské vaničce, ke které je možný přístup ze všech stran. Poté, co si je i sám rodič v manipulaci s novorozencem jistější, může s plaváním přejít do velké vany. Vana by měla být před koupáním pořádně umytá a vydezinfikovaná, napuštěná vodou 36—37 °C. Pozornost by se měla věnovat i okolní teplotě. Měla by, alespoň u nejmenších dětí, dosahovat asi 25 °C. Díky tomu není dítě stresováno přechodem z jednoho prostředí d druhého. Čím je dítě větší, úměrně k tom se snižuje i teplota vody. Dítě by mělo být před koupáním dobře naladěné, vyspalé a ne těsně po nebo před jídlem. Nejvhodnější je počkat asi 20 minut po jídle. Dítěti před koupáním omyjeme zadeček a další očistu necháme až na konec »plavání“.
Dítě přenášíme do vody pomocí obou rukou. Jednou rukou podložíme hlavičku, druhou zadeček, nebo tzv. v klubíčku. Dítě nikdy nedržíme pod krkem, dráždili bychom šíjové svalstvo.

Jak plavat?
S novorozencem »plaveme“ především v poloze na zádech. Spočívá v jemném vznášení na hladině, kdy je dítě přidržováno pod hlavičkou a zadečkem. Uší mohou být pod vodou. Ideální je pokládat dítě do vody v klubíčku, pokud je dítě i ve vodě klidné, můžeme klubíčko postupně uvolňovat. Častou chybou je, že rodiče dítě příliš nadlehčují z obavy před potopením obličeje, nebo naopak nechávají ve vodě příliš kolmo a dítě zaklání hlavičku. Přirozená je poloha mírně šikmo. V této poloze můžeme dítě „vozit“ po hladině. Nemusíme „plavat“ jen dopředu a dozadu, ale také ve vlnovce, nebo vytvářet elipsy a osmičky. Pokud jsou naše pohyby klidné a jisté, bývá spokojené i dítě. Na jakoukoli nervozitu nebo napětí rodičů dítě velmi rychle reaguje a ztrácí dobrou náladu.
To, že novorozenec začíná být unavený, poznáme podle chování. Dítě začne být rozmrzelé a jakoby ochablé. Proto je lepší kontrolovat čas a mít po ruce budík a nepřesáhnout stanovenou dobu 7—8 minut. Na závěr můžeme zkusit i mírné otužování, když připustíme trochu studené vody a dítě do ní na několik vteřin ponoříme (obličej je samozřejmě nad hladinou). Voda by ale neměla být studenější o víc než tři stupně. Do oblasti se studenější vodou ho přibližujeme postupně, nejdříve zády. Když je dítě spokojené, tak jej můžeme přiblížit do chladnější vody i bříškem.

Jak plavání ukončit?
Na závěr dítě umyjeme a opláchneme pod čistou vodou. Po koupání jej můžeme jemně masírovat. Je velmi důležité důkladné promaštění pokožky olejem po koupání. Pravidelnost dítěti prospívá, a tak je vhodné „plavat“ každý den, u novorozence ne déle než 7—8 minut. Je důležité, aby dítě při koupání a masáži nic nerušilo. Lepší je tlumené světlo a přítomnost pouze jednoho rodiče. V mnohých rodinách je koupání rodinnou podívanou, ale příliš mnoho lidí dítě rozptyluje. •
Alena Němečková

Komentáře k článku | vložit komentář