V těhotenství se každá druhá nastávající maminka potýká s bušením srdce, dušností,
zvýšenou únavou nebo otoky. U dvou procent z nich vedou všechny tyto příznaky
k jednoznačné odpovědi lékaře - srdeční vada. Co to ve skutečnosti pro maminku
a její děťátko znamená? Je důvod k obavám?

Ještě donedávna převažovaly srdeční vady získané, dnes je situace odlišná. Stále častěji se odborníci setkávají s tzv. defekty síní nebo komor, a to obvykle i po úspěšných operacích... Prognózu srdeční vady v těhotenství stanoví kardiolog (odborník na choroby srdce) ve spolupráci s porodníkem. Vychází nejen z druhu srdečního onemocnění, ale i z funkčního stavu a výkonnosti těhotné. Podle sledovaných symptomů, jako jsou dušnost, bušení srdce, tachykardie,(zvýšená srdeční činnost), cyanóza (modrofialové zbarvení kůže a sliznic způsobené nedostatečným okysličením krve), únavnost, kašel nebo otoky, se kardiopatie v těhotenství řadí do čtyř skupin neboli stupňů:
I. stupeň: bez obtíží při námaze — dušnosti, bušení srdce aj.
II. stupeň: v klidu bez obtíží, při námaze lehké obtíže projevující se shora uvedenými symptomy.

U těchto dvou skupin je těhotenství přípustné za předpokladu pravidelných kontrol v prenatální poradně.
III. stupeň: se značnými namáhavými obtížemi, již při lehčí zátěži se objevuje promodrávání, dušnost, srdeční bušení, otoky, bolesti neboli píchání u srdce.
IV. stupeň: s projevy selhání v klidném stavu.

V těchto dvou skupinách je mamince doporučeno umělé ukončení těhotenství — interrupce.
Z porodnického hlediska je důležitá prevence potratu, předčasného porodu a pozdních potíží provázejících těhotenství — křeče, nevolnost, krvácení aj.
Těhotné jsou nejméně 14 dnu před termínem porodu hospitalizovány. Porod by měl být spojen s minimální námahou a nejčastěji se ukončuje vyjmutím plodu kleštěmi. Někdy je nezbytný porod císařským řezem za přítomnosti kardiologa na pracovišti vybaveném možnostmi moderní resuscitace. Nedělka musí být kontrolována na začátku šestinedělí kardiologem a bývá propuštěna z porodnického oddělení později na jeho doporučení a předána ke kontrolám do příslušného ambulantního zařízení.
Těhotné ženy trpící srdečními chorobami by se měly před plánovaným těhotenstvím poradit s kardiologem a řídit se jeho doručením.

Vysoký krevní tlak
Více než čtyřicet procent těhotných s vysokým krevním tlam mívá v průběhu těhotenství problémy s nevolností, křečemi, ácením aj. se všemi příznaky a také důsledky této těhotenské ruchy. V placentě se tvoří infarkty (uzavřená tepna zamezí zásobování tkáně krví), které její výkonnost snižují. Hrozí riziko předčasného porodu, potratu a plody bývají menší, méně vyvinuté, nedonošené. U těžších forem vysokého krevního tlaku není těhotenství doporučováno.

Nemoci žil v těhotenství
Zánětlivá onemocnění žil bývají v těhotenství častá na dolních v oblasti zevních rodidel, kolem řitního otvoru, v oblasti pánevní, ale také ve vazivu obklopujícím poševní stěny. Nejčastěji se tvoří u vícerodiček ve druhé polovině těhotenství — a ty při porodních poraněních silně krvácejí. Na vzniku tohoto onemocnění se podílejí vrozené dispozice ženy, snížené napětí žilních stěn nebo městnání krve v žilách nohou, kde její odtok brzdí tlak těhotné dělohy. Nesmíme opomenout také hormonální vliv na vznik tohoto onemocnění.
Po porodu, zejména komplikovaném, se často přidružuje zánět žil s nebezpečím ucpávání cév, které se mohou šířit směrem vzhůru a postihnout tak žíly stehenní a v oblasti pánve. Vzniku křečových žil, a zároveň i zánětlivého ucpávání cév, je třeba předcházet. Vyvarovat se podvazků nebo dlouhodobé práci ve- stoje a pokud možno pravidelně cvičit v těhotenství i v šestinedělí.