Každá maminka se setká v průběhu kojení se situací, kdy má podezření, že nemá dostatek mléka a že dítě má hlad. Někdy se zdá mléka málo co do množství, jindy má podezření, že je mléko slabé, málo tučné. Soudí se tak z chování dítěte, ze změn pocitů v prsech, z modravé barvy lidského mléka v lahvičce. Za všemi těmito stesky je jeden společný jmenovatel - nedostatek sebedůvěry ve vlastní organismus, zvláště ve schopnost kojit. Sebedůvěra není vždy samozřejmá a lze ji snadno podkopat: v okolí často někdo nekojil nebo ne zcela úspěšně, nebylo kojeno první dítě, matka matky také nekojila...

Není nikdo, kdo by tyto mýty zbořil. Nikdo nepřizná, že se stala chyba, že někdo neudělal něco, co udělat měl. Málo je slyšet i nezvratitelný fakt, že umělá výživa sice dovolí dítěti vyrůst, ale mateřské mléko nemůže ‘ nikdy nahradit a že kojení má velký význam i pro zdraví matky. Už v porodnici po zahájení tvorby mléka a tváří v tvář mírným a třeba snadno překonatelným potížím s přikládáním dítěte k prsu může být sebedůvěra matky snížena. Odhodlání nechybí, ale chybí znalosti z obou stran, ze strany matky i ze strany zdravotníků.

Po propuštění se zase maminka nemusí vždy setkat se vstřícným jednáním ze strany rodiny. Generace dnešních babiček kojila své děti krátce nebo vůbec, a tak často nedovede správně poradit. Stejná situace je i mezi dětskými lékařkami. Kojení je nazýváno trikem důvěry a úspěch při něm je založen hlavně na vyhovění potřebám dítěte. Zdravé dítě nejlépe ví, co potřebuje, a dovede to dát jaksepatří najevo. Dnešní ženy nevědí, jak kojení normálně probíhá, jejich představy jsou vzdáleny skutečnosti.
Odborné posouzení, zda kojené dítě prospívá, nebo ne, je někdy obtížné.

Shrnutí

Každé dítě po porodu ubývá na hmotnosti. Mění se obsah vody v jeho těle, dítě se zbavuje smolky, močí. Hmotnostní úbytek se obvykle do čtrnácti dnů, vzácně do tří týdnů, vyrovná. V prvních měsících přibývá kojené dítě rychleji (asi dvacet gramů denně) než dítě uměle živené, později se hmotnostní křivka oplošťuje. Velmi ale záleží na ostatních známkách prospívání a spokojenosti dítěte, jako je dostatek pomočených plen (šest až osm denně), světlá nepáchnoucí moč.
Stolici má kojené dítě v období od čtvrtého dne do čtvrtého týdne přibližně čtyřikrát denně, je žluté barvy, může být i nazelenalá, ale i přesto, že je řidší, zůstávají po ní na pleně zbytky. U staršího dítěte pak nemusí být stolice až několik dní i týdnů. Není to pravá zácpa, je to jen důkaz toho, jak stravitelné je mateřské mléko. Dítě si z něj vezme skutečně vše, čeho je schopno. Stolice je pak hustší, hustota je srovnatelná například s kytem, barvy žluté až do oranžova.
Prospívající dítě je sice klidné, spokojené, ale nedá se říci, že by neplakalo a nedožadovalo se pozornosti mámy. To, že chce najednou častěji sát nebo jen být u prsu, není nic špatného. Kojením si dítě řeší i jiné obtíže než jen zahánění hladu: bolesti bříška, nadýmání, pocit chladu. Dítě je na péči dospělé osoby odkázáno a příroda mu dala do vínku mnoho možností, jak své blízké přivolat. Kojení je jednou z příjemných možností, jak nepříjemné řešit. Odmítnutí dítěte žádajícího si náruč rodičů a zvláště matky je trpká zkušenost, které by mělo být každé malé dítě uchráněno to nejdéle.
Až se dítě začne osamostatňovat, bude to dobrovolně a jistota, že je kam se vrátit, je bude posilovat a od mámy se bude oddělovat snadněji. Role táty není zanedbatelná, jen se projevuje jinak a v jinou dobu. Tím nejdůležitějším se stane táta až později. Zpočátku je po ruce, aby odstranil všechno, co může matku a dítě rozdělovat. Třeba je to „jen“ domácí práce v  době, kdy maminka své dítě kojí nebo se s ním mazlí.

Výchova k „nerozmazlování“ v tomto věku je hrubé nepochopení potřeb dítěte a rodiče to často instinktivně cítí, od okolí však dosud často slyší něco jiného.
Každý pláč vašeho děťátka tedy není známkou nedostatku mléka nebo popřením jeho kvality. Není ale chyba, když mu zkusíte nabídnout prs. Když nebude chtít, prs si nevezme nebo se napije jen krátce.
V teplých dnech je krátké napití tím nejlepším řešením pro zahnání žízně. Nemusí to být v obvyklou dobu, a tedy když dítě vlastně „nemá na pití nárok“. Není vždy nutné dodržovat časový režim a dítěti vnucovat něco, co mu nevyhovuje. Nejlepší je kojit, kdykoli dítě projeví zájem a tak dlouho, jak dlouho chce. Trvá-li však jedno kojení déle než tři čtvrtě hodiny, pravděpodobně není technika kojení správná. V takovém případě se poraďte s odborníkem, jak ji upravit. Bez porady nezkracujte dobu kojení. Omezování délky pití by mohlo připravit dítě o tučnější zadní mléko, a to by se mohlo na hmotnostním přírůstku nepříznivě projevit. Nejčastěji je ale zvýšený zájem dítěte o pití ve srovnání s předchozím obdobím projevem tzv. růstového spurtu. Dítě totiž neroste rovnoměrně a nepřibývá pravidelně, zvláště kojené dítě ne. Jeho růstový vzorec je jiný než vzorec dítěte živeného uměle — tedy mlékem stále stejného složení. Růst dítěte je značně ovlivněn i geneticky. Je málo pravděpodobné, že malí rodiče budou mít velké dítě.
Pokud se růst dítěte zrychlí, což bývá celkem pravidelně ve třetím a v šestém týdnu jeho života, ve třetím měsíci i později, dítě si častým zájmem o pití vynucuje zvýšení tvorby mléka. Dítě, které už mělo delší noční pauzu, žádá pití v noci nebo naopak v noci pít nepřestává. Dožaduje se pití k večeru, kdy se prsy zdají prázdné, není spokojené, že proud mléka je dočasně slabší než dříve nebo než na začátku kojení. Pokud se k prsu nedostane nebo je mu místo prsu nabídnut dudlík nebo láhev s čajem, není divu, že pak začne skutečně mít mléka nedostatek. A stačilo by tak málo — přiložit dítě častěji, omezit trochu domácí práce a věnovat se mu. Nepomůže zvýšit příjem tekutin, jíst víc nebo jíst tzv. „zaručená mléčná jídla“. Tvorba mléka závisí na stimulaci prsu dítětem při sání. Čím častěji a déle dítě saje, tím více mléka se vytváří. A tak to funguje po celou dobu kojení. Zvlášť účinné je noční kojení, střídání prsů v průběhu jednoho kojení, třeba i několikrát, jakmile začne být dítě neklidné. Zvýšení tvorby mléka se dostaví asi po třech dnech od zahájení podpůrných opatření a dítě toto „zpoždění“ nemůže poškodit. Pokud se maminka na své dítě a na své tělo spolehne, není úspěch při kojení nic nemožného. Pohoda a klid při krmení i mimo ně působí jako lék. Naopak úzkostlivé vážení na středisku, pozorování projevů dítěte a obavy z vlastního selhání způsobí pravý opak. Z neznalosti průběhu věcí a nedostatku zkušeností se často jako první opatření v takové běžné situaci zbytečně zahájí umělá výživa, dítě se začne dokrmovat — v nejhorším případě lahví s dudlíkem. Od takového postupu úspěch očekávat nelze. V prsech matky zůstává nedopité nevyprázdněné mléko stejně jako při odstavování dítěte. Organismus matky na tuto situaci zareaguje postupným omezením tvorby mléka, což je pro matku signál, že mléka ječím dál méně a že dokrmování bylo a je nutné. Je to stejná situace jako ta, kdy bylo sice mléka zpočátku dostatek, ale kvůli špatné technice kojení je dítě nevysálo dobře a mléko se opět v prsu hromadilo s následným omezením až předčasnou zástavou jeho tvorby. Tvorba mléka totiž není vůbec složitý děj. Je to prostě tak, že se tvoří tolik mléka, kolik se odebírá, jen s mírným zpožděním.

Dítě, které má z jakéhokoliv důvodu skutečně málo mléka, je neklidné, nevydrží spát po krmení tak dlouho jako dosud, a zejména v noci se často budí. Někdy se naopak stává apatickým a stačí mu velmi málo. Pak ovšem nepřibývá na hmotnosti, frekvence stolice je menší a postupně se mění i její charakter — z původně žlutavých „míchaných vajíček“ na málo obsažné hnědavé stolice s hlenem — tzv. hladové stolice. Nejdříve se to ale projeví na moči — na množství, barvě a zápachu.
Ale to hlavní je, že velmi často může být situace dočasná. Záleží na tom, Jak moc chce maminka kojit (tj. na její motivaci), co je ochotná pro to udělat, jakou pomoc a oporu má ve svém okolí atd. A dále záleží na tom, zda má ve svém okolí někoho, kdo je schopen jí odborně poradit, jak proces obnovení tvorby mléka zahájit a po přechodnou dobu ji vést. Obecně a samostatně proveditelné zásady zvýšení tvorby mléka by ale měla znát každá matka už při odchodu z porodnice. A měla by je samostatně používat, kdykoli má ať už oprávněný, nebo jen domnělý pocit, že mléka ubylo.

Rady:

·

Komentáře k článku | vložit komentář