Čím dříve před termínem se dítě narodí, tím větším rizikem je porod a tím větší adaptační problémy ho čekají: novorozenec si neumí udržet tělesnou teplotu, hrozí mu podchlazení, potíže jsou s přijímáním stravy časté jsou infekční komplikace, protože obranné systémy ještě plně nepracují. Při porodu se zvyšuje nebezpečí poškození nezralého mozku i jiných orgánů nedostatkem kyslíku nebo poraněním.

Hlavním limitujícím faktorem však je zralost plicní tkáně. Plíce plodu v děloze jsou nevzdušné, dítě v těle matky nedýchá, zásobení kyslíkem obstarává placenta výměnou s krví matky. Po porodu se situace radikálně mění. Novorozenec se poprvé nadechuje — a nadále je již správná činnost plic pro život nezbytná. Hlavním předpokladem je, aby se doposud kolabované plíce rozepjaly a získanou vzdušnost si již nadále podržely. Plicní tkáň si lze velmi zjednodušeně představit jako hrozny na sebe přilepených bublinek. „Bohatě větveným dutým stonkem“ (průduškami a průdušinkami) je přiváděn vzduch a ve stěnách „bublinek“, plicních sklípků, dochází k průniku kyslíku do krve. Příměr k bublinkám nebyl užit náhodně. Plicní sklípky stejně jako bubliny potřebují k tornu, aby si udržely svůj tvar, určité povrchové napětí stěny. A právě látka, která brání splasknutí plicních sklípků, vzniká postupně až v poslední třetině těhotenství a její nedostatek představuje hlavní omezení šancí na přežití nedonošence. Současná medicína naštěstí zná léky, které zvyšují produkci zmíněné látky Podařilo se ji dokonce izolovat v čistém stavu a u nejvážnějších případů se lze pokusit o její dodání přímo do plic. V inkubátorech intenzivní novorozenecké péče se daří udržet při životě dokonce některé děti narozené v 28. týdnu života, případně i nezralejší. Tito nedonošenci, vážící méně než 1 kg, jsou však do budoucna jistě handicapováni. Výsledky posledních let, pokud se týká přežití, jsou sice povzbudivé, avšak dosud přesně nevíme, jaký bude další vývoj těchto dětí. Ojedinělé příklady z minulosti ukazují, že pokud postižení kolem narození nebylo velké, nemusí mít předčasný porod následky Lékařská věda dokáže hodně, nicméně se musí zvažovat, zda velmi silně nezralé děti mají opravdu reálnou Šanci pro normální život.
Není pochyb o tom, že nejlepším řešením je předcházení předčasnému porodu. Velmi záleží na zkušenosti lékaře. Musí hrozbu včas rozpoznat, doporučit klidový režim, léčbu a případně i hospitalizaci. Výsledky bývají velmi dobré. Pokud však přijatá opatření nejsou dostatečně účinná a stoupá pravděpodobnost, že se dítě předčasně narodí, je vhodné, aby takovýto porod proběhl v porodnici, která se předčasnými porody zabývá. Jen tam je totiž záruka, že lékaři mají dostatek zkušeností a potřebné vybavení, aby nezralému novorozenci poskytli maximální možnou péči a tím mu dali Šanci na přežití a normální další vývoj.
Mezi ženami je velmi rozšířená pověra, že „je lepší porodit v sedmém než v osmém měsíci“. Je to nesmysl. Každý týden, o který se podaří porod oddálit, je pro dítě nenahraditelný.

Podle čeho lékař usuzuje, že hrozí předčasný porod? Jak dále postupuje?

Důležitým signálem jsou obtíže těhotné. V průběhu těhotenství žena normálně nepozoruje intenzivnější stahy dělohy. V druhé polovině gravidity občas sice břicho několikrát za den ztvrdne, kontrakce však nebývají silné, obvykle nebolí. Jejich počet nepřesáhne 7—10 stahů za 24 hodin. Pokud se objevují silnější kontrakce, které žena vnímá bolestivě, nebo pokud je frekvence stahů vyšší, může jít o známky hrozícího předčasného porodu. Varujícím příznakem je i trvalý tlak v podbřišku nebo bolesti v zádech. O všech potížích je vhodné co nejdříve informovat lékaře. Nadměrná činnost dělohy se dá i graficky znázornit pomocí snímače upevněného na břicho ležící ženy. Při vaginálním vyšetření porodník zjistí, zda stahy mají nějaký vliv na stav čípku děložního, který funguje jako uzávěrový aparát dělohy. Podle výsledku rozhodne o dalším postupu. Hodnotí tuhost a délku čípku, směr jeho uložení, všímá si, zda je již částečně nebo úplně pro prst (případně více) prostupný a zda plod na uzávěr dělohy silně tlačí nebo se jen v děloze volně vznáší. Někdy nejsou nutná žádná opatření, jindy postačí klid na lůžku (pracovní neschopnost u zaměstnané ženy je samozřejmou podmínkou). Ve vážnějších případech je nezbytné podání léků tlumících děložní činnost, obvykle doporučujeme hospitalizaci.
Gynekologické vyšetření může odhalit hrozbu předčasného porodu, i když budoucí matka nepociťuje žádné obtíže. Ke změnám čípku děložního může totiž dojíti bez kontrakcí. V případech rychlé nepříznivé změny hovoříme o nedostatečnosti děložního čípku. V průběhu gravidity je určité plynulé „zhoršování“ normálním jevem, těhotenství se vlastně jaksi „chystá ke svému konci“. Nález je proto vždy nutno vztahovat k pokročilosti těhotenství. V úvahu se musí brát i to, jde-li o ženu těhotnou poprvé (mívá normálně nález méně pokročilý) nebo o vícerodičku. Výrazné zhoršení posuzovaných charakteristik čípku varuje před možným předčasným porodem. Zodpovědné hodnocení vyžaduje zkušeného porodníka, který též rozhodne o dalším postupu. Usoudí-li, že nález není vdaném týdnu gravidity příliš závažný, postačí doporučit klid na lůžku, jindy je nezbytné provést cerclage nebo zavést pesar (viz V jakýcb přzpadecb provádí lékař steh na děložním čípku?).

Komentáře k článku | vložit komentář