Zahanbená Mařenka, Mlsný, Ospalý kocourek, Malý koncertníček, Na honěnku
Zahanbená Mařenka
Kočička se myla,
aby čistou byla.
Mařenka to vidí,
za sebe se stydí,
Na ručky se dívá,
zástěrkou je skrývá,
neboť její ručičky
černé jsou jak botičky.
Honem se umyla,
aby čistou byla.
Kdo se nechce mýti,
každý se ho štítí.
Mlsný
Po komoře Azor slídí,
Dí: Malinko povyskočím,
jazýček jen trochu smočím!
pod ní Azor se potácí!
Již nebude mlsat více,
vykoupal se celý v mlíce.
Ospalý kocourek
Po chutné snídani
na místo číhání
kocourek sladce si zdřím´
pan špaček, jak to shléd´,
ospalce jal se hned
buditi zobákem svým.
Jindy se střeže ho,
lupiče smělého,
teď ale - jaký pak strach?
Oj líný macísku,
kořisť tak nablízku,
jež bývá cílem tvých snah!
Než ty se probudíš,
kde bude špaček již?
tak marně se za ním plaz!
I lidé nedbalí
tak často přespali
ku činu nejlepší čas.
Malý koncertníček
Máš malinký Vašíček
umí mnoho písniček,
zná je pěkně všecky z hlavy,
jak když z hluboké doubravy
koncertuje slavíček.
Každá jeho písnička
zvoní jako perlička,
a když milá jeho máti
ku zpěvu mu počne hráti,
rozsměje se celičká.
Vašíček s epostaví,
sejme klobouček s hlavy,
a pak, věřte, dozajista,
zpívá jako koncertista,
nikdy se neunaví!
Ó ty malý Vašíčku,
miluj svoji matičku!
Dokavaď její náručí
sladkým písničkám tě učí,
štěstí nadá na dušičku!
Na honěnku
Chyťte mne, sestřičky?
Liduška volá,
která mě dohoní?
Já už jsem z kola!
Sestřičky ženou se
jako ty vosy,
v strakatých spodničkách,
nožičky bosy.
Ale kde je Liduška!
V dáli šipkou kvapí,
sestřičkám směje se:
která mě lapí?
Kdepak je Liduška!
Jak vítr letí!
Na metu přiběhne:
Chyťte mne, děti!
Komentáře k článku | vložit komentář