Rodiče by si měli pečlivě všímat projevů svého dítěte. Krátké zástavy dechu a záškuby těla mohou signalizovat, že je nemocné epilepsií. Svědectví rodičů je důležité, když se lékař snaží rozlišit projevy epilepsie od jiných typů záchvatů.
Závažnost epilepsie
Prognóza závažnosti epilepsie do jisté míry závisí na její příčině. V některých případech jde o relativně neškodné onemocnění, v jiných je závažné a špatně léčitelné. Epilepsie může být důsledkem porodního poškození, často je součástí dětské mozkové obrny, může také být následkem vrozené vývojové vady mozku nebo určité části mozkové kůry, nádorů a cévních malformací v mozku či závažnějších úrazů a it fekcí (třeba už v nitroděložním období). Jindy je epilepsie součástí degenerativních onemocnění, nejrůznějších komplexních chorob či poruch látkové přeměny. U části pacientů se však příčina záchvatů nezjistí, u dalších na ni nedokážeme současnými metodami přijít.
Také typy epileptických záchvatů jsou velmi rozdílné. Generalizované záchvaty vycházejí z celého mozku a obvykle znamenají ztrátu vědomí. Jeden typ takových záchvatů se vyznačuje náhlým vzestupem svalového napětí, propínáním či naopak křečovitým ohnutím končetin, při jiném dochází k prudkým, rytmickým záškubům. Často se ovšem kombinují: záchvat začíná pádem, propnutím končetin a končí v záškubech (jde o tzv. velký záchvat — „grand mal«). Dalším typem generalizovaných záchvatů je jeden záškub, většinou vycházející z ramena paží. V jiných případech naopak dochází k náhlé ztrátě svalového napětí. Parciální záchvaty vycházejí pouze z jedné části mozku a projevují se například záškuby či propínáním jedné z končetin, stáčením očí a hlavy, pocity mravenčení, pálení či bolesti, zrakovými, čichovými a sluchovými vjemy, nevolností, pocením a třesavkou či kombinací všech těchto potíží.
Typy dětských epilepsií
Mezi méně závažné epilepsie u novorozenců patří různé druhy novorozeneckých křečí. Nepůsobí negativně na vývoj dítěte, jsou dobře ovlivnitelné léčbou, někdy dokonce není léčba nutná. Projevují se většinou propínáním nebo křečovitým ohnutím končetin, někdy je provází krátká zástava dechu. Obdobné příznaky má ovšem závažnější tzv. Ohtaharův syndrom. Závažná je také časná myoklonická encefalopatie, pro které jsou charakteristické záškuby, které mohou na první pohled vypadat jako úlek, nastávají ovšem bez zevního podnětu, někdy v sériích.
U kojenců se můžeme setkat s tzv. Westovým syndromem. Patří mezi nejzávažnější formy epilepsie, postihuje zhruba tři promile dětí. Většina případů začíná mezi třetím až sedmým měsícem věku. Pro tento syndrom jsou typické bleskové křeče: jedná se o krátké, tonické „schoulení« do klubíčka či naopak propnutí všech končetin. Záchvaty jsou často v sériích za sebou a většinou se objevují v rozespalosti po probuzení či v ospalosti před usnutím. Zpočátku se hledá jiné vysvětlení projevů — tlačení na stolici či nadýmání, případně úlek. Záhy si však pozorná maminka uvědomí závažnost situace
— změní se chování dítěte, které jakoby zapomene některé dovednosti, ztratí zájem o kontakt s okolím. Mluvíme o zástavě vývoje, v některých případech - například po vážných porodních komplikacích — se ovšem dítě opožděně vyvíjelo už dříve. Léčba Westova syndromu musí být zahájena neprodleně a razantně. V kojeneckém věku začíná také těžká myoklonická epilepsie, rovněž s nepříznivým průběhem, která se liší typem záchvatů.
Typickým syndromem u batolat je léčebně špatně zvladatelný LennoxGastautův syndrom. Charakteristický pro něj je výskyt více typů záchvatů, vždy je však přítomné propnutí trupu a končetin, které může vyústit do prudkého pádu se zraněním. Časté je i nakupení rychle po sobě jdoucích záchvatů či velmi dlouho trvající záchvat (tzv. epileptický status). Dále lze pozorovat snížení svalového napětí — poklesy hlavy, poklesy v kolenou nebo také pády, či stavy, kdy dítě nereaguje na podněty. Nejzávažnější je postupné zhoršování duševního vývoje. V batolecím věku také začíná tzv. Dooseho syndrom, který v počátcích není jednoduché odlišit od Lennox Gastatutova syndromu, proti němu však má jednoznačně příznivější prognózu.
Pro kojenecké a batolecí období jsou rovněž typické křeče při horečce, které se objevují při vzestupu teploty u dětí většinou v začátku nemoci či po očkování. Vyskytují se mezi mezi
Rodiče - nejdůležitější zdroj informací
Záchvaty podobné epileptickým ovšem nemusejí být projevem této nemoci, ale také jiných potíží. Rozlišit epileptické záchvaty od ostatních typů záchvatů pomáhají moderní vyšetřovací metody, ale velice důležitý je podrobný popis záchvatů nějakým svědkem, obvykle rodičem. Lékaři potřebují znát okolnosti příhody, denní dobu, vazbu na spánek. Dále se ptají na stav vědomí, tedy zda dítě při záchvatu reaguje na vnější podněty či ne. Důležité jsou hybné projevy (počínaje například stočením či záškuby očí, přes záškuby v obličeji, až po pohyby končetin, záškuby či propínání), charakter svalového napětí, ale i fakt, zda jsou tyto projevy symetrické či pouze jednostranné či omezené například jen na jednu
končetinu. Rodiče by si také měli všimnout frekvence dýchání či jeho přechodné zástavy, prokrvení v obličeji — zčervenání, zblednutí či promodrání kolem úst. V neposlední řadě je důležitá délka záchvatu a stav dítěte po něm — zda usíná, či je lit, nebo má například poruchu hybnosti některé z končetin apod. I když jde o dramatickou situaci, tak lékaři i dítěti nejvíce pomůže když si rodič zachová chladnou hlavu a záchvat podrobně popíše. Pokud se záchvaty opakují, měly by seje rodiče pokusit natočit na video. Lékaři se někdy uchylují k takzvanému video EEG monitorování, kdy se pokoušejí zachytit příhodu na videu synchronně s EEG záznamem, aby mohli zodpovědně potvrdit Či vyloučit její epileptický původ. U většiny případů je však naštěstí odlišení jednodušší.
Neepileptické záchvaty
Záchvaty, které nejsou důsledkem epilepsie, jsou často vázané na spánek. V raném věku se mohou objevit drobné záškuby prstíků, či větší záškuby ve spaní. Někdy vídáme rozličné stereotypní pohyby při usínání, nejčastěji pohyby hlavou. U batolat se už projevují noční děsy. Další znepokojující stavy jsou spojené s vdechnutím stravy či zvratků při ublinknutí, někdy má kojenec tzv. gastroezofageální reflex, kdy se potrava vrací do jícnu a způsobuje nepříjemné pocity; na které dítě reaguje jakoby úlekem, trhnutím, křikem, někdy může dojít i k vdechnutí. Tento stav vyžaduje určitá režimová a stravovací opatření, výjimečně je nutná i operace. Při horečce se také může objevit zimniční třes.
U starších kojenců a batolat jsou poměrně časté „afektivní záchvaty“. Jedná se o reakci na úlek, bolestivý podnět či zákaz, konflikt. Dítě se rozkřičí, nebo se jen ke křiku nadechne, pak následuje zástava dechu v nádechu Či výdechu, dítě bledne Či rudne. Mozku se přechodně nedostává kyslíku, může dojít k poruše vědomí, k poklesu svalového napětí, případně i k několika záškubům. Po chvíli dech opět naskočí, dítě se probere. Příhoda je poměrně dramatická, vhodné je dítě nezvedat svisle hlavou nahoru, ale nechat je ve vodorovné poloze, někdy pomůže postříknutí vodou.
Výjimečná není ani dětská masturbace u holčiček, která je zcela neškodná a lze ji zachytit od staršího kojeneckého věku. Projevy jsou poměrně typické: děvčátko většinou nejrůznějším způsobem tiskne stehýnka k sobě nebo kříží nožky, či sedí obkročmo na hračce a podobně, nereaguje na oslovení, nebo jen velmi neochotně, zrychleně dýchá, zčervená v obličeji. Není třeba zvláštní léčby, nejvýš určitá opatření — dítě zabavit jinak, změnit oblečení (například tísnící kalhoty).
Někdy si rodiče špatně vyloží příhody s otřepáním, otřesením (v angličtině shuddering attacks), které jsou často navozené pozitivní emocí. Když dítěti nabídneme oblíbenou hračku Či pochoutku, nebo se mu něco moc líbí, zarazí se, trochu napne všechny svaly a zatřese se. Typická je právě vazba na situaci, jindy se nevyskytuje (třese se radostí, jiné dítě v této situaci radostně poskakuje).
U starších dětí připadají v úvahu příhody spojené s poruchou srdečního rytmu či krevního tlaku a psychogenní záchvaty (například hysterické, či panické ataky apod.).
MUDr. Dana šišková
Autorka pracuje na dětské neurologii FTN a IPVZ
v Centru pro epilepsii a epileptochirurgii. Kontakt: dana.siskova@ftn.cz
Komentáře k článku | vložit komentář
Dobrý den, roční dceři byl zjištěn 2 měsíce po očkování Prevenarem shuddering attacks..myslíte,že za to může očkování? Máme pokračovat v dalších dávkách Prevenaru??