Je tu tady, první dítko se zdárně zapojilo do procesu školkování, takže přidávám nejem pro nás aktuální povídání na téma "školka".

Možná, že máte možnost zůstat se svým dítěte doma a uvažujete, co je pro něj lepší. Jestli mu bude prospěšnější mateřská školka, nebo péče a pozornost, kterou mu doma můžete dát sama. Zda ho školka naučí víc věcí, než mu můžete předat v soukromí domova. Přinášíme vám srovnání negativ a pozitiv, které navštěvování mateřské školky dětem přináší.

Proč ne
Je možné, že sama nemáte na mateřskou školku nejlepší vzpomínky; stádnost, učitelky, pro které je nejdůležitější vlastní klid a potlach na kafíčkem, přeplněné třídy a dril. Soukromí domova, v němž se svému dítěti můžete věnovat se proti tomu jeví jako ideální varianta. Na dítě jste sama, můžete mu věnovat svou plnou pozornost a například tempo výuky přizpůsobit jeho individuálním možnostem. Víte nejlépe, co vaše dítě zvládá a co potřebujete naopak dohnat, což je luxus, který si může dovolit jen málokterá učitelka závislá na potřebách několika dalších dětí.

Při vynechání školky navíc odpadají scény provázející odloučení, pláč a psychický nápor, který přechod dítěte do školky pro celou rodinu představuje. Doma nemusí dítě brzo vstávat a není nuceno spát přes poledne, kdy odpočívají ostatní děti, tudíž se berou ohledy na jeho přirozené biorytmy. Program mu doma můžete sestavit mnohem pestřejší a rozmanitější, než se dá udělat ve školce, kde je nutné brát ohled na potřeby ostatních dětí a v neposlední řadě respektovat i finanční limity.

Navíc existuje psychologický výzkum provedený v českých podmínkách, jehož výsledky naznačují, že děti, které prošly mateřskou školkou jsou sice vyspělejší v hygienických návycích a v dílčí informovanosti, ale při školní práci jsou méně soustředěné a pracují hůře na zadaných úkolech, než děti, které přicházejí přímo z rodin. V rámci objektivity je ale nutné dodat, že výzkum byl proveden v osmdesátých letech, takže situace ve školkách se za tu dobu už mohla změnit.

Proč ano
Ať už máte ke stádní výchově a kolektivním akcím sebevětší nedůvěru, nespornou výhodou školky je skutečnost, že naučí dítě disciplíně a dodržování řádu. Děti pak mají menší problém s přechodem do klasické školy, kde už o řádu nelze diskutovat a je nutné, aby zvládaly plnění úkolů a dokázaly odložit uspokojení svých momentálních tužeb na pozdější dobu. Psychologové upozorňují na skutečnost, že na dodržování pravidelného řádu a disciplíně dokáže důsledně den po dni trvat jen málokterý rodič. Pokud tedy hodláte svému potomkovi poskytnout domácí předškolní přípravu, předem si rozmyslete, za opravdu dokážete být systematická.

Další skutečnosti, která mluví pro instituci mateřské školky, je přirozený vývoj dítěte. Kolem tří let začíná rozvoj tzv. tranzitivních citů, to znamená, že dítě začíná rozumět subjektivní povaze emocí, dokáže předpovídat emoční reakci druhých lidí a dokáže se do druhých vcítit (proto také psychologové udávají, že ideální věkový rozestup mezi sourozenci jsou tři až pět let; při menším věkovém intervalu se prvorozený těžko smiřuje s dalším "vetřelcem" do rodiny, při větším věkovém intervalu zase starší dítě vyrůstá jako jedináček). Se vstupem do školky si dítě tyto sociální city může procvičovat a rozvíjet v dětském kolektivu. Mimo jiné ho tak učíte sociální samostatnosti, protože i když ho vodíte denně na písek do dětského kolektivu, pořád je pod bedlivým mateřským dohledem a není motivováno řešit konfliktní situace.

S tím ostatně souvisí i psychický vývoj dítěte, který se odráží i na změně preferovaného typu hry. Zatímco přibližně do tří let dítě preferuje tzv. paralelní hru, což znamená, že si hraje vedle ostatních dětí na svém vlastním "projektu", od tří let se objevuje touha po společné a organizované hře. Při ní každý z účastníků přispívá svým vlastním dílem, každý má svou specifickou roli a učí se tak spolupráci. Právě spolupráce, týmovost a schopnost kompromisu jsou také kapitálem, který může dítěti poskytnout jen dětský kolektiv.

Věk kolem tří let je zkrátka v dětském vývoji zásadním způsobem zlomový. Dochází tady k bouřlivému rozvoji schopností a rysů, které byly doposavad nezřetelné. Z devadesátých let pochází psychologický výzkum provedený opět v našich podmínkách, který udává, že děti, které absolvovaly mateřskou školku se jeví jako sebevědomější, vyrovnanější, mají méně úzkostných a neurotických rysů a nejsou tak přecitlivělé na kritiku, jako děti, které přicházejí z domácností.

Je samozřejmé, že konečné rozhodnutí, jestli chcete své dítě dát, či nedat do mateřské školky závisí výhradně na vás. Dovolíme si jen ještě upozornit na opakující se výrok vývojových psychologů, že totiž dítě, které nemá vůbec žádnou zkušenost s mateřskou školkou samozřejmě není méněcenné nebo horší než ostatní děti, ale zatímco jesle by si samy děti rozhodně nevymyslely, školku ano.

Autor: Karolína Strnadová
Zdroj:www.zena.centrum.cz

Komentáře k článku | vložit komentář