Péče o nohy je pro každou těhotnou ženu velmi důležitá, vždyť ji budou nosit i s miminkem a přírůstkem na váze po celé těhotenství. Nejsou-li nohy v pořádku, mohou se dostavit různé problémy. Vazivový aparát v těhotenství prosákne a je méně pevný. Proto se často stává, že se oplošťuje nožní klenba a bolavé nohy mohou být příčinou mnoha obtíží # i bolestí hlavy. Vady nožní klenby, následky špatné chůze a deformace vzniklé v důsledku nošení nesprávné obuvi dělají starosti ortopedům. Nohám může uškodit i nevhodná či amatérská pedikúra.

K základům péče o nohy nejen v těhotenství patří čistota, cvičení a správná pedikúra. Nohy se musí každý den mýt ve vlažné vodě a po umytí důkladně osušit, také mezi prsty. Hydratační krémy dodají pokožce na nohách pružnost, ale nesmí se nanášet mezi prsty, aby se nezvyšovalo riziko vzniku plísní. U pedikúry prováděné doma je třeba dát si pozor na nástroje # v žádném případě by nemělo dojít k poranění. Pedikúru se doporučuje provádět asi jednou týdně. Nehty na prstech se stříhají do rovna, nejlépe kleštičkami, pak se jemně zbrousí pilníčkem (výborný je skleněný) do úrovně konce prstu. Případná špína pod nehty se odstraňuje kartáčkem, nikdy ostrými předměty. Zrohovatělá kůže na ploskách nohou i na prstech se likviduje po odmočení, vždycky však jemně a postupně, kartáčkem nebo pemzou. Dojde-li přesto k poranění, je třeba i malou ranku ihned ošetřit dezinfekčním prostředkem.
Když při ošetřování nohou začne překážet bříško nebo se objeví zarostlé nehty, mozoly, bradavice či kuří oka, je třeba vydat se na pedikúru k profesionálům. Ti dokáží problémy diagnostikovat i ošetřit. S většími problémy je ale nejlepší vyhledat kožního lékaře - například kuří oko u diabetiků léčených inzulinem má odstraňovat raději lékař. V současné době existují dva způsoby odborného ošetření nohou # pedikúra mokrá a suchá (také se jí říká medicinální). Při klasické mokré pedikúře se nohy namočí do vodní lázně, kde se umyjí a desinfikují a ztvrdlá kůže se změkčí. Pedikérka pak různými nástroji nehty upraví, odstraní zatvrdlou kůži, otlaky a mozoly, případně kuří oka. I přes nejlepší vůli to může trochu bolet, ale dodrží-li pedikérka všechna hygienická pravidla, nemělo by to těhotné ženě ublížit. Má-li však žena před ostrými nástroji strach, může zkusit novější a šetrnější metodu - suchou neboli medicinální pedikúru, které se říká také bezkievná. Tu ale nemůže dělat každý. Přístroj pro toto pedikérské ošetření je náročný na zvládání, je to vlastně fréza, která nehty i kůži při vysokých otáčkách sbrušuje. Přístroj je citlivější než nůžky, a proto by ošetření nemělo bolet ani v problematických místech jako jsou praskliny, zarostlé nehty či kuří oka. Jako vždy však záleží na šikovnosti pedikéra - pedikérky. Nevíte-li, který způsob pedikúry si vybrat, či který je pro vás vhodný, poraďte se ve své těhotenské poradně se sestrou nebo lékařem, případně s kožním lékařem.
Jako součást ošetření po pedikúře se v salonech často nabízejí další procedury: reflexní masáže chodidel, masáž celých nohou, leštění a lakování nehtů, lymfatické či parafínové zábaly. Parafínové zábaly jsou velmi prospěšné, protože díky pravidelné aplikaci parafínu zůstává kůže na nohou hebká a pružná, nepraská. Pokud jde ale o masáže, ženy s křečovými žila- mi by měly odmítnout masáže lýtek, byť by je to jako příjemná tečka po ošetření nohou lákalo sebevíc. Procedury v některých kosmetických salonech slibují pro nohy aromaterapeutický zážitek - pocit omlazení, chladivý pocit moře. Pracuje se s maskami, s ovocnými kyselinami, zvlhčujícími výtažky, vonnými oleji a podobně. Pro těhotnou ženu ale musí stát v popředí hygiena a bezpečnost. Nejlepší je zajít do osvědčeného salonu, o kterém víme, že tam pracuje vysoce profesionální síla. Může to být pedikérka, která je zároveň diplomovanou zdravotní sestrou. Ta by měla ručit za to, že se v salonu pravidelně provádí sterilizace nástrojů a dezinfekce ostatních ploch i vaničky na nohy.
Pořádně potrápit dovedou plísně. Na nehtech začínají u volného okraje jako bělavé nebo žlutavé zbarvení, které postupuje k nehtovému lůžku. Nehet je postupně nelesklý, lomivý, štěpí se a rozpadá. Často se postižení nehtů kombinuje s meziprstní plísní, která se může přenést z jedné části těla na druhou # například pod prsy, pod břicho, do třísel. Návštěvu kožního lékaře při podezření na plíseň se nevyplácí odkládat, protože plísně bývají úporné. I do porodnice je vhodné vzít si omyvatelné botky proti plísním, ve sprchách se totiž může plíseň snadno chytit.
Samozřejmostí nejen v těhotenství jsou denně čisté ponožky a punčochy. Nesmí být příliš malé ani příliš velké, a už vůbec by neměly mít škrtĺcí lem. Na trhu je už naštěstí dostatečný výběr zdravotních ponožek s volným lemem, které nohu v kotníku neškrtí a nesvírají, a některé mají dokonce antibakteriální úpravu s okamžitým i dlouhodobým efektem proti plísním.
Boty musí dobře padnout. Měly by mít tuhou podrážku, polopružnou plochou vložku a solidní podpatek (vyšší než 1,5 cm, nižší než 4 cm), jinak se nohy přetěžují, klenba se bortí a chůze se stává nejistou. Bota musí být dostatečně široká a svršek měkký, aby na nohu netlačil (nejlépe kožený). Prsty v botě musí mít dostatek prostoru do délky i do šířky. Nohám se sklonem k otokům je vhodné ulehčit botou se šněrováním nebo suchým zipem. Naprosto nevhodné jsou boty úzké a nízké, s měkkou podrážkou, nebo plandavé pantofle. Cvičení proti ploché noze by v aktivitách těhotné ženy nemělo chybět. Stačí i to nejjednodušší # skrčovat prsty nebo zvedat bosou nohou ze země kapesník.

Komentáře k článku | vložit komentář