Vše o alergii
Je akutní, nejhrozivější a bezprostředně život ohrožující alergickou reakcí. Jde o projev okamžitého typu alergie (I. typ). Jeho nejčastějšími vyvolavateli jsou různé léky (antibiotika, léky proti bolestem, rentgenové kontrastní látky, séra, hormony, diagnostické i léčebné alergeny), dále potraviny (např. ryby, ořechy, vejce, luštěniny, mléko) a hmyzí jedy (vosy, včely, sršni).
Jde o velmi starou vyšetřovací metodu, typickou pro alergologickou praxi. Především kožní testy jsou metodou jednoduchou a časově i finančně nenáročnou. Při odborně správném provedení a zohlednění výsledků dovedou s poměrně velkou přesností a věrohodností určit vyvolavatele nemoci a tím i způsob léčby. To platí zejména při testování alergeny vyvolávajícími I. typ alergie. Přitom existuje poměrně dobrý soulad mezi výsledky testů a jim odpovídajícím vyšetřením laboratorním.
Tímto pojmem je označen pohovor lékaře s rodiči o všech stavech, které nějak souvisejí s onemocněním. Je důležitý při všech nemocech, ale v alergologii má ještě větší důležitost. Už sama kvalitní a podrobná anamnéza v mnoha případech přímo umožní určit diagnózu a všechna další vyšetření jsou provedena jen pro její definitivní potvrzení. Anamnestický pohovor při první návštěvě u lékaře - alergologa je časově náročný. Podmínkou je, aby se jej účastnil rodič nejlépe informovaný o zdravotním stavu dítěte nebo rodiče oba. Není vhodné, když dítě doprovází např. otec nezasvěcený do problematiky nemoci, případně nějaký jiný příbuzný. Anamnézu provádí vždy lékař.
Většinu pomocných laboratorních vyšetření provádí již ošetřující dětský lékař před posláním dítěte ke specialistovi proto, aby vyloučil jinou příčinu potíží než alergickou, případně jimi podložil svoji domněnku o alergickém původu nemoci. Patří sem vyšetření sedimentace červených krvinek, krevního obrazu, moči, rentgenu plic, vedlejších nosních dutin, provedení výtěrů z krku, nosu, vyšetření ordinované jinými lékaři - specialisty. Alergický původ potíží podpoří např. nález normální sedimentace, zvětšení počtu eozinofilních bílých krvinek v krevním obrazu a v nosním sekretu, ztluštění sliznic čelistních dutin na rentgenu a alergický vzhled nosní sliznice.
Je to onemocnění charakterizované záchvaty nebo stavy výdechové dušnosti. Tato dušnost je důsledkem zhoršené průchodnosti dýchacích cest, především průdušek a jejich nejperifernějších částí, průdušinek. Z dosud neznámých příčin jsou u všech astmatiků jejich dýchací cesty daleko citlivější a vnímavější vůči různým vlivům jak alergického, tak nealergického původu. Tato jejich zvýšená reaktivita potom vede k projevům nemoci.
TRÁVÍCÍ TRAKT Patří sem skupina nemocí, z nichž některé mají zcela jasnou a jedinou příčinu v alergii, jindy se alergické reakce pouze spolupodílejí na klinických projevech nemoci. Příčinné faktory jsou tedy komplexní. Z různých skupin alergenů zde hrají největší roli alergeny potravinové. Navozují vznik alergie I. typu. Na vzniku potíží se ale často podílí i porucha produkce imunoglobulinu A střevní sliznicí, porucha této sliznice zánětem, případně další stavy, jejichž společným jmenovatelem je zvýšená prostupnost střeva pro různé složky potravy.
PŘÍČINA A PRŮBĚH ONEMOCNĚNÍ Je to onemocnění se záchvatovitým průběhem, projevující se podobně jako klasická rýma virového původu, např. při nachlazení. Její příčinou jsou různé vdechované alergeny, jako částečky domácího i zvířecího prachu, vzdušné plísně, roztoči a další. Pokud jsou potíže způsobeny pylovými zrnky, mluvíme o pylové a senné rýmě, která patří mezi projevy pylové přecitlivělosti, polinózy. Příčinou alergické rýmy mohou být i různé léky, potraviny a také alergeny infekční, především bakterie. Podobné projevy má i působení změn teploty okolního prostředí, především chladu a inhalací různých zápachů a vůní.
Pylová přecitlivělost (polinóza)
Alergické projevy na léky řadíme mezi nežádoucí účinky léčby. Jde o projevy způsobené správnou dávkou nezávadného léku. Alergická reakce nevznikne při předávkování, ba naopak, někdy již při prvním podání třeba i malých dávek. Mezi projev alergie se nemůže řadit např. bušení srdce po léku zrychlujícím srdeční akci (Ephedrin, Solutan, Berodual), krvácení z nosu po Acylpyrinu, zvracení po Erytromycinu a další. Z celkového počtu nežádoucích účinků léků připadá na alergické reakce asi 10 %, podle některých statistik jsou častější u žen. V podstatě každý lék může být alergenem. Častými původci potíží jsou antibiotika, léky proti bolestem včetně těch, které se používají k místnímu znecitlivění tkáně před operačními nebo zubními zákroky, dále rentgenové kontrastní látky a mnoho dalších léků.
KOŽNÍ EKZÉM Ekzém vzniká jako kožní odpověď na působení dráždivých vlivů zevního prostředí nebo látek, vznikajících uvnitř organismu. Může jít pouze o lokalizované onemocnění kůže nebo projev postižení více orgánů. Atopický ekzém představuje pouze jeden typ nemoci mezi různými dalšími ekzémy. Bývá také nazýván jako atopická dermatitida, neurodermatida apod. Postihuje asi 1 až 3 % naší dětské populace. Jeho typickým znakem je zvýšená kožní reaktivita, proměnlivost nálezu a svědivosti.